XLVI. DNI RADIAČNEJ OCHRANY 2025

Nov 9, 2025, 8:36 AM → Nov 13, 2025, 9:31 PM Europe/Bratislava

Konferenčná sála (Hotel SATEL)

Vitajte, ďalšie Dni radiačnej ochrany sú tu! 

	Slovenská nukleárna spoločnosť, člen ZSVTS,
	Ústav jadrového a fyzikálneho inžinierstva, FEI STU v Bratislave,
	Ústav experimentálnej fyziky SAV, v. v. i.,
	Ústav vied o Zemi SAV, v. v. i.,
	Fakulta zdravotníctva a sociálnej práce Trnavskej univerzity v Trnave,
	Úrad verejného zdravotníctva SR,
	Fakulta verejného zdravotníctva Slovenskej zdravotníckej univerzity v Bratislave
	a
	Ministerstvo zdravotníctva SR

Vás srdečne pozývajú na 46. ročník konferencie Dni radiačnej ochrany, jedinečného stretnutia českých a slovenských odborníkov z oblasti radiačnej ochrany, jadrovo-palivového cyklu, štátnej správy, zdravotníctva či iných odborov, ktoré využívajú či svojou činnosťou zabezpečujú riadne využívanie zdrojov ionizujúceho žiarenia. 

Konferencia sa zaoberá širokou škálou odborných tém v oblasti radiačnej ochrany. Ponúka informácie a novinky z oblasti jadrovej energetiky, vyraďovania jadrových zariadení z prevádzky a spracovania odpadov, biologických účinkov ionizujúceho žiarenia a ich vplyvu na zdravie, rádiologickej fyziky, prírodného žiarenia, detekcie, metrológie a legislatívy. 

Registrácia na konferenciu sa musí začať vytvorením účtu v systéme Indico podľa tohoto návodu. Ak ste sa ale minulý rok zúčastnili DRO v Tábore, môžete použiť prihlasovacie údaje z minulého roku.

Na záver by sme Vás chceli upozorniť, že vzhľadom na nabitý program sa konferencia oficiálne začína už v NEDEĽU a nie v pondelok, ako to bývalo doteraz zvykom. 

II. informácia ku konferencii DRO 2025

I. informácia ku konferencii DRO 2025

Sun, November 9

Exkurzia na pracovisko neutrónového monitora ÚEF SAV: Exkurzia

Hromadný odchod na Lomnický štít je plánovaný vlakom Os 8110 o 08:36 ráno zo stanice Poprad -Tatry vlakom do Starého Smokovca. V Starom Smokovci prestúpime na vlak 8210, ktorý nás o 09:20 ráno privezie do Tatranskej Lomnice. Z Tatranskej Lomnice pojdeme pešo k infocentru TMR, kde Vás bude čakať sprievodca a nastúpime na lanovku na Štart a následne na Skalnaté pleso. Prvý účastníci pôjdu zo Skalnatého plesa na Lomnický štít lanovkou o 10:40 a ďaľlší hneď v lanovkách naledujúcich (max. kapacita 1 kabíny je 14 ludí). Na Lomnickom štíte Vás už bude čakať personál, ktorý Vás bude sprevádzať po pracovisku neutrónového monitora ÚEF SAV.

Conveners: Ján Kubančák (Ústav experimentálnej fyziky SAV, v. v. i.), Ronald Langer (Ústav experimentálnej fyziky SAV, v. v. i.)

Presné pokyny k exkurzii č. 1 na pracovisko NM ÚEF SAV

Mon, November 10

Otvorenie konferencie: Slávnostné otvorenie konferencie

Slávnostné otvorenie konferencie DRO2025

Dozimetria vonkajšieho a vnútorného ožiarenia

Garanti sekcie: Róbert Hinca, Tomáš Trojek

Conveners: Robert Hinca (Ústav Jadrového a Fyzikálneho Inžinierstva FEI STUBA), Tomáš Trojek (KDAIZ, FJFI, ČVUT v Praze)

1 Konverzní faktory pro příjem radionuklidů, současný stav a vývoj.

Od roku 2015 vydává komise ICRP publikace nebo návrhy zpráv s novými konverzními faktory pro příjem radionuklidů pro radiační pracovníky a obyvatelstvo. Přednáška podává jejich přehled, stav a rozsah změn.

Speaker: Pavel Fojtík (Státní ústav radiační ochrany, v.v.i.)

2 Algoritmus detekce anomálií časových řad a jeho použití pro rozpoznání TGF a TGE

Předmětem zkoumání je časová řada, jejíž prvky jsou náhodné veličiny se stálými charakteristikami. Na určitém časovém intervalu se střední hodnota náhodné veličiny zvýší a poté se vrátí k původní hodnotě. V této práci je prezentována metoda identifikace takových intervalů v případě, kdy mají náhodné veličiny Poissonovo rozdělení.
Podobné úlohy se objevují při analýze dat získaných částicovými detektory. Tímto způsobem je například možné detekovat jevy Terrestrial Gamma-ray Flashes (TGF) a Thunderstorm Ground Enhancements (TGE). TGF jsou krátké, ale velmi silné záblesky gama záření, které vznikají během bouřek v horní části zemské atmosféry, ve výškách 10–15 km. Trvají od zlomků milisekundy po několik milisekund a vznikají působením silných elektrických polí, jež urychlují elektrony na relativistické rychlosti. TGE jsou jevy trvající od několika sekund do několika minut, při nichž se během bouřky pozoruje výrazné zvýšení intenzity záření na zemském povrchu. Vznikají působením silných elektrických polí uvnitř bouřkových oblaků, která urychlují a násobí volné elektrony, čímž vznikají proudy vysoce energetických částic, jako jsou gama paprsky, elektrony a neutrony.
V příspěvku bude představen námi vyvinutý algoritmus založený na metodě maximální věrohodnosti, který umožňuje určit začátek a konec událostí, jejich délku a intenzitu. Současně je vypočítáváno i hodnocení pravděpodobnosti, že zvýšení počtu detekovaných částic bylo způsobeno vnějšími vlivy a nikoli náhodnými faktory. Citlivost algoritmu lze regulovat jeho parametry. Metodika byla ověřena jak na uměle generovaných časových řadách, tak na reálných datech z několika nezávislých detektorů.

Speaker: Helena Velyčková (Nuclear Physics Institute of the Czech Academy of Sciences)

3 Vysokoenergetická bouřková radiace detekována na Lomnickém štítě

Vysokoenergetické záření bouřek může dosáhnout energie až 50 MeV a dočasně mnohonásobně překročit pozadí. Tyto jevy se dělí do tří typů: gamma-ray glow, terrestrial gamma-ray flashes a stepped leader x-ray pulses. Prezentace se zaměří na až minutové gamma-ray glow, které často předchází bleskům. Observatoř Lomnický štít na Slovensku je jedinečné místo pro pozorování, které se často nachází uvnitř mraků, a tedy velmi blízko oblasti bouřky se silným elektrickým polem. Tato oblast urychluje sekundární kosmické elektrony a pozitrony, přispívá k ionizaci atmosféry a prostřednictvím brzdného záření ještě více zvyšuje počet vysokoenergetických fotonů v prostředí vzdáleném od urychlující oblasti. Tento přírůstek fotonů nebo elektronů je na Lomnickém štítu detekován sadou detektorů ionizujícího záření: velký gama spektrometr Georadis RT-56 NaI(Tl), SEVAN, TimePix, Mosaic, LABDOS, PIN dioda a někdy také neutronový monitor. V prezentaci ukážeme vybrané nejzajímavější události detekované na Lomnickém štítu.

Speaker: Jakub Šlegl (Ústav jaderné fyziky AV ČR, v.v.i., Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská České vysoké učení technické v Praze)

4 Statistická analýza obsahu ⁹⁰Sr ve vzorcích smíšené stravy a mléka

V současné době jsou v České republice k dispozici veřejně dostupné a pravidelně aktualizované údaje o koncentracích ($^{90}$Sr) přímo v potravinách, jako je mléko či položky běžné smíšené stravy. Tento radioizotop, vznikající především při štěpení uranu a plutonia v jaderných reaktorech a při jaderných explozích, je z hlediska radiační ochrany významný zejména díky své chemické podobnosti s vápníkem, která umožňuje jeho akumulaci v kostní tkáni a potenciální biologické účinky při dlouhodobé expozici.
Historicky byla koncentrace ($^{90}$Sr)r v potravinách v České republice legislativně ošetřena vyhláškou č. 307/2002 Sb., která stanovovala limity pro tento radionuklid pouze v případě radiační havárie. Cílem těchto limitů bylo zajistit, aby příjem 90Sr potravou nevedl k nepřijatelnému radiačnímu zatížení obyvatelstva. Tato vyhláška byla v rámci harmonizace legislativy a modernizace radiační ochrany zrušena a nahrazena vyhláškou č. 360/2016 Sb., jež zavádí limity pro tzv. nehavarijní a existující radiační situace, které se aktivují pouze v mimořádných situacích, kdy se předpokládá, že by roční efektivní dávka mohla překročit 1 mSv (což odpovídá mezinárodním doporučením Mezinárodní komise pro radiologickou ochranu ICRP).
Cílem této práce je zpracování a analýza databází radiometrických měření obsahu 90Sr ve vzorcích smíšené stravy a mléka získaných v rámci dlouhodobého monitoringu radiační situace v ČR. Tento monitoring je klíčovým nástrojem pro hodnocení trendů výskytu antropogenních radionuklidů v životním prostředí a potravním řetězci a slouží k ověřování účinnosti opatření radiační ochrany.
Statistické vyhodnocení bylo provedeno na základě souboru dat uložených ve dvou hlavních zdrojích:
• Databáze MonRaS (od roku 2018 do současnosti), kterou spravuje Státní ústav pro jadernou bezpečnost (SÚJB) a která zahrnuje výsledky měření získané v rámci radiační monitorovací sítě monitorovacího systému.
• Databáze výsledků SÚRO z Labsys (roky 2008–2017), jenž sloužil k evidenci a zpracování výsledků radiochemických analýz v předchozím období.
Analýza zahrnuje posouzení dlouhodobých trendů obsahu ($^{90}$Sr) v daných matricích, porovnání mezi jednotlivými lety. Výsledky této studie mohou přispět k lepšímu pochopení dynamiky výskytu ($^{90}$Sr) v potravním řetězci a poskytnout podklady pro případnou aktualizaci postupů v oblasti radiační ochrany potravin.

Speaker: Zuzana Davídková (SÚRO v.v.i.)

5 VYUŽITÍ SOLNÉHO DETEKTORU V RÁMCI MONITOROVÁNÍ RADIAČNÍ SITUACE

V předchozích letech byl v SÚRO vyvinut solný detektor založený na využití běžné kuchyňské soli. Od roku 2023 je v rámci projektu Bezpečnostního výzkumu Ministerstva vnitra České republiky (VK01020204) vyvíjen inovovaný solný detektor ve formě odpovídající běžným komerčně dostupným luminiscenčním detektorům. Detektor byl vytvořen slisováním zrnek Alpské soli s jódem do formy disků o tloušťce 1mm a průměru 4.5 mm. V rámci projektu byly optimalizovány parametry lisování, které vedly ke zlepšení mechanických i dozimetrických vlastností oproti prvotně testovaným detektorům. Zároveň bylo zvoleno optimální rozmezí velikosti zrn NaCl 297- 840 μm (mesh 20- 50) pro přípravu detektorů. K vyhodnocení dozimetrické odezvy byla využita metoda opticky stimulované luminiscence (OSL). Laboratorním měřením bylo ověřeno, že takto vyrobené detektory vykazují příznivé vlastnosti a díky vysoké citlivosti mohou být použité pro měření již od nízkých dávek. V praxi byly detektory ověřeny při měření dávek v prostředí v rámci monitorování radiační situace na území České republiky a výsledky porovnány s běžnými termoluminiscenčními dozimetry, které jsou pro tento účel standardně využívány. Bylo dosaženo velmi dobré vzájemné shody výsledků. Dozimetr na bázi soli je určen především pro mimořádné radiační situace, kdy mohou významně stoupnout nároky na kapacitu radiačního monitorování, a bylo prokázáno, že je vhodnou alternativou ke komerčním dozimetrům.

Speaker: Zina Čemusová

Biologické účinky žiarenia a odhad rizika z ožiarenia

Garanti sekcie: Martina Horváthová, Marie Davídková

Conveners: Marie Davídková (Státní ústav radiační ochrany), Martina Horváthová (FZaSP TU)

6 Radioprotektivní a imunomodulační účinky vitaminu C a amifostinu při ozáření a psychickém stresu

Vitamin C (kyselina askorbová) představuje přirozený antioxidant, který se významně podílí na ochraně buněk před oxidačním stresem, podporuje funkci imunitního systému a zasahuje do regulace řady enzymatických procesů. Jeho role v kontextu radioprotekce je dlouhodobě diskutována, zejména pro schopnost redukovat poškození DNA způsobené volnými radikály vznikajícími při ionizujícím záření. Amifostin naopak představuje syntetickou farmakologickou látku s prokázaným radioprotektivním účinkem, která je využívána v klinické praxi, avšak její použití je limitováno toxicitou a vedlejšími účinky. Současně se ukazuje, že psychický stres, často doprovázející krizové nebo bojové situace, může významně ovlivňovat imunitní odpověď a celkovou účinnost radioprotektivních opatření. Propojení hodnocení účinku vitaminu C a amifostinu se zohledněním faktorů psychického stresu tak umožňuje komplexnější posouzení jejich biologického efektu a klinického potenciálu.
V této studii byl hodnocen radioprotektivní potenciál antioxidantu vitaminu C v kombinaci s WR2721 (amifostinem). Samice myší kmene BALB/c byly rozděleny do jedenácti experimentálních skupin:
C (kontrola),
WR2721 (amifostin),
A+IRR (amifostin + ozáření),
WR2721+S (amifostin + stres),
WR2721+S+IRR (amifostin + stres + ozáření),
IRR (ozáření),
S (stres), vitC (vitamin C),
vitC+IRR (vitamin C + ozáření),
vitC+S (vitamin C + stres),
vitC+S+IRR (vitamin C + stres + ozáření).
Sledovanými parametry byly relativní změny v jednotlivých subpopulacích imunitních buněk pomocí průtokové cytometrie (T, Tc, Th, DP, Treg, B a NK buňky), dále základní hematologické parametry a cytokinový profil. Odběry byly prováděny v časových bodech 1, 2, 7, 14, 21 a 30 dní.
Tento výzkum byl podpořen Ministerstvem obrany České republiky v rámci projektu „Dlouhodobý záměr rozvoje organizace 1011 — Zdravotnické výzvy ZHN II“ Fakulty vojenského zdravotnictví, Univerzity obrany, Hradec Králové (projekt č. DZRO-FVZ22-ZHN II).

Speaker: Jana Čížková (Katedra radiobiologie, Vojenská lékařská fakulta, Univerzita obrany)

7 Radioprotektivní účinek modifikovaných nanočástic kyseliny hyaluronové s navázaným vitaminem C na T a B lymfocytární linie

Radioprotektivní látky působí prostřednictvím různých biologických mechanismů s cílem snížit nepříznivé účinky ionizujícího záření. V posledních desetiletích se významně rozvinul výzkum a aplikace nanomateriálů, zejména nanočástic (NP), které se uplatňují v diagnostice, terapii i prevenci onemocnění. Na základě jejich již prokázaného pozitivního vlivu při léčbě nádorových, neurodegenerativních či kardiovaskulárních onemocnění se pozornost výzkumu obrací také k radioprotekci. Jednou z možností využití přírodních radioprotektiv jsou antioxidanty, mezi něž patří i vitamin C. Jeho antioxidační a radioprotektivní účinek může být dále zvýšen vhodným transportním systémem. V našem případě se jedná o nanočástice kyseliny hyaluronové, jejichž samostatný radioprotektivní účinek byl již prokázán.

Cílem této studie je experimentálně ověřit radioprotektivní účinek vitaminu C navázaného na nanočástice kyseliny hyaluronové. In vitro experimenty byly provedeny na lidských T a B lymfocytárních liniích vystavených ionizujícímu záření ze zdroje 60Co. Hodnocenými parametry byla viabilita buněk a změny v buněčném cyklu. Výsledky přispějí k potenciálnímu využití nanočástic kyseliny hyaluronové jako nosiče radioprotektivních látek.

Tato práce byla podpořena Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky (Specifický výzkumný projekt č. SV/VLF202401) a Ministerstvem obrany České republiky v rámci projektu „Dlouhodobý záměr rozvoje organizace 1011 – Zdravotnické výzvy ZHN II“ Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany v Hradci Králové (projekt č. DZRO-FVZ22-ZHN II).

Speaker: Ondřej Jan Doležal (Vojenská lékařská fakulta, Univerzita obrany)

8 Analýza dicentrických chromozomů jako nástroj pro hodnocení radioprotektivních látek

Analýza dicentrických chromozomů představuje etablovanou biodozimetrickou metodu pro stanovení absorbovaných dávek ionizujícího záření na základě frekvence výskytu dicentrických chromozomů. V naší laboratoři jsme tuto metodu využili ke stanovení radioprotektivního potenciálu nově syntetizovaných derivátů piperazinu a jejich komparaci s amifostinem a jeho aktivním metabolitem WR-1065. Tato práce přináší detailní a reprodukovatelný protokol optimalizovaný pro aplikaci analýzy dicentrických chromozomů při in vitro hodnocení radioprotektivních účinků. Protokol zahrnuje všechny klíčové kroky, jako je příprava reagencií a krevních vzorků, ozařování, kultivace, příprava preparátů lymfocytů v metafázi a hodnocení dicentrických chromozomů prostřednictvím systému Metafer. Zdůrazněny jsou kritické body ovlivňující kvalitu a reprodukovatelnost dat. Předkládaný protokol propojuje oblast biologické dozimetrie s preklinickým hodnocením radioprotektivních látek a představuje tak spolehlivý nástroj pro vývoj léčiv s uplatněním v radiační ochraně.

Speaker: Vojtěch Chmil (Vojenská lékařská fakulta, Univerzita obrany)

9 Voltametrické profilování moči pro časné hodnocení expozice gama záření

Přesné a včasné hodnocení expozice ionizujícímu záření je klíčové pro rychlou reakci v krizových situacích a následnou efektivní léčbu. Klasické biodozimetrické metody jsou sice přesné, avšak často invazivní, časově náročné a vyžadují specializované laboratorní zázemí. Voltametrické profilování biologických vzorků nabízí rychlý a minimálně invazivní přístup k hodnocení účinků ionizujícího záření, který může překonat omezení tradičních cytogenetických metod. V naší studii jsme využili Square wave voltametrii (SWV) na tištěných uhlíkových elektrodách (DRP-110CNT) k detekci elektroaktivních produktů poškození DNA a purinových derivátů v moči samců potkanů Wistar po celotělové expozici gama záření (⁶⁰Co, 0–8 Gy). Byly pozorovány výrazné dávkově a časově závislé změny voltametrických signálů, přičemž první odchylky byly detekovatelné již 4 hodiny po ozáření a nejvýraznější během prvních 24 hodin. Analýza SWV umožnila jasně odlišit ozářené a kontrolní vzorky na základě jejich elektrochemických profilů. Výsledky naznačují, že voltametrické profilování moči citlivě odráží systémovou odpověď organismu na záření. Metoda je rychlá, vyžaduje minimální přípravu vzorků, je ekonomická a vhodná k miniaturizaci, což podporuje její využití při terénních aplikacích a hromadném screeningu. Další práce se zaměří na identifikaci specifických voltametrických biomarkerů a validaci metody napříč různými scénáři expozice a dávkovými úrovněmi.

Speaker: Marcela Milanová (Vojenská lékařská fakulta, Univerzita obrany)

10 Vliv kryoprezervace krevních vzorků na analýzu dicentrických chromozomů a implikace pro biologickou dozimetrii.

V současné době, kdy hrozí rozsáhlé ozáření v důsledku vojenských konfliktů, teroristických útoků, anebo radiačních mimořádných událostí je radiobiologie rychle se rozvíjejícím oborem. Klíčový nástroj pro odhad radiační zátěže u exponovaných osob představuje biologická dozimetrie. Umožňuje predikci následků po expozici ionizujícímu záření. Cílem je stanovení absorbované dávky záření pomocí biologických metod, přičemž nejpoužívanější metodou je analýza dicentrických chromozomů (DCA) v lymfocytech periferní krve. Přesnost a spolehlivost této metody však mohou být významně ovlivněny pre-analytickými faktory, zejména podmínkami uchovávání vzorků před cytogenetickou analýzou. Proto je nutná standardizace technik a protokolů a správná interpretace výsledných dat, čehož lze docílit mezilaboratorním srovnáváním prostřednictvím kontrolovaných a tzv. zaslepených experimentů.
V situacích hromadné expozice je nutné zajistit zamražení a transport vzorků mezi laboratořemi nebo jejich uchování pro pozdější vyhodnocení. V této studii jsme porovnávali výsledky DCA z čerstvých vzorků a krevních vzorků po rozmražení v různých časových intervalech (7 a 30 dní) a byl hodnocen vliv kryoprezervace a následného rozmražení. Experimentální schéma zahrnovalo kontrolní neozářenou skupinu a skupinu ozářenou in vitro dávkou 2 Gy (gama zdroj; 60Co). Součástí studie byl také zpětný odhad absorbované dávky na tzv. slepých vzorcích zaslaných v rámci mezilaboratorního porovnávání z partnerské laboratoře. Možnost kryoprezervace by umožňovala flexibilní načasování experimentů, opakovanou analýzu a vyhodnocení vzorků od téhož pacienta, což výrazně zvyšuje praktickou aplikovatelnost DCA při rozsáhlých radiačních událostech a mezilaboratorní spolupráci. Studie zároveň přispívá ke standardizaci preanalytických procesů a přispívá ke zvýšení přesnosti a spolehlivosti biodozimetrických metod pro případné radiační havárie a hromadné expozice obyvatelstva.

Speaker: Adéla Gachová (Vojenská lékařská fakulta, Univerzita obrany)

Kávová prestávka

Biologické účinky žiarenia a odhad rizika z ožiarenia

Garanti sekcie: Martina Horváthová, Marie Davídková

Conveners: Marie Davídková (Státní ústav radiační ochrany), Martina Horváthová (FZaSP TU)

11 UNSCEAR. Zdroj informací a dat pro naši práci.

Výbor Organizace spojených národů pro účinky atomového záření je zdrojem informací a dat nejen pro profesionály v oboru radiační ochrany. Přednáška pro nové kolegy v oboru představí jeho postavení a fungování v kontextu institucí a využití jeho dat pro vlastní práci a vzdělávání.

Speaker: Pavel Fojtík (Státní ústav radiační ochrany, v.v.i.)

12 Some specific problems related to the quantification of stochastic and deterministic health effects due to exposure to ionising radiation

The paper raised specific concerns about the use of quantities and units in assessing radiation risk from both low-level and high-level exposures, which can result in stochastic or deterministic health effects. The focus is on cases where the exposure quantification does not entirely align with the recommendations of international scientific radiation protection commissions and committees. These inconsistencies were also evident in some scientific publications and spread among radiation workers, causing some confusion. Stochastic radiation effects are health issues, primarily cancer and genetic effects, that occur by chance at any dose. The probability of the effect increases with the absorbed dose, but the severity of the effect does not change. Unlike deterministic effects, which only appear above a certain dose threshold and worsen with dose, stochastic effects have no minimum threshold and can manifest years after exposure, often with a long latency period. The probability of stochastic effects occurring is typically proportional to the dose received. Stochastic effects after radiation exposure occur many years later (the latent period). The severity is independent of the dose originally received. On the other hand, deterministic effects are caused by severe cell damage or death. Individuals who experience the physical effects of this cell death do so when it is large enough to cause significant tissue or organ impairment. These effects are short-term, adverse tissue reactions resulting from a dose that is significantly high enough to damage living tissues. The severity of a deterministic effect increases with radiation dose above a threshold, below which the detectable tissue reactions are not observed. Deterministic effects are usually predictable and reproducible. For example, localized doses to certain parts of the body at increasing levels will result in well-understood biological effects. Quantifying radiation health effects is challenging because deterministic effects have dose thresholds, varying severity, and predictable outcomes, while stochastic effects lack a dose threshold, are probabilistic, and their severity is independent of dose. Specific problems include accurately assessing the risk from low-dose exposures, differentiating radiation-induced diseases from naturally occurring ones, establishing accurate dose response relationships, and accounting for individual variability in sensitivity and repair mechanisms. Although radiation effects at low exposure should be quantified in the unit Sv, this unit is often incorrectly used for estimating deterministic effects. Just two examples may illustrate this still quite frequently occurring mistake. The difficulties in quantifying the health effects of radiation are primarily due to the fact that we have more than ten quantities for assessing stochastic effects and only one for evaluating deterministic effects. Moreover, although all these quantities are supposed to replicate both irradiation conditions, i.e., external and internal exposures, there are still difficulties in expressing the health effects produced by mixed exposure (external and internal). It looks like the future development will be moving towards having two kinds of quantities: a) a minimal number of quantities specially introduced for monitoring purposes, and b) more sophisticated quantities for research applications.

Speaker: Jaroslav Kočvara (Policejní akademie České republiky v Praze)

13 The role of extracellular vesicles in mediating radiation effects in the bone marrow

Speaker: Dr Katalin Lumniczky (National Public Health Center, Hungary)

Obedná prestávka

Reklama: Reklamná prezentácia - firma MGP

Všeobecné aspekty radiačnej ochrany a vzdelávanie

Garanti sekcie: Martina Dubníčková, Anna Selivanová

Conveners: Anna Selivanova (Státní ústav radiační ochrany (SÚRO)), Martina Dubníčková (Ministerstvo zdravotníctva Slovenskej republiky)

14 70 let FJFI ČVUT v Praze

V letošním roce probíhají oslavy 70 let od založení Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské Českého vysokého učení technického v Praze. Dne 25. srpna 1955 bylo schváleno vládní nařízení, "kterým se na Karlově universitě zřizuje fakulta technické a jaderné fysiky". V roce 1959 došlo k převedení fakulty z Univerzity Karlovy na České vysoké učení technické (ČVUT) v Praze a fakulta sama byla pak záhy přejmenována na Fakultu jadernou a fyzikálně inženýrskou (FJFI).
Během přednášky nahlédneme do historie, ukážeme si současnost a představíme plány FJFI ČVUT v Praze do budoucnosti.

Speaker: Kateřina Pilařová

15 PIANOFORTE partnership – partnerství v oblasti radiační ochrany

PIANOFORTE partnerství je EU projekt sdružující partnery ze zemí Evropské Unie, Spojeného království, Norska, Švýcarska a Kanady (https://pianoforte-partnership.eu). Projekt koordinuje francouzský Úřad pro jadernou bezpečnost a radiační ochranu (ASNR, https://regulation-oversight.asnr.fr/).
PIANOFORTE organizuje otevřené výzvy na výzkumné projekty. Budou představeny mezinárodní projekty vybrané k řešení v rámci druhé a třetí výzvy, jejich zaměření a cíle. V současné době je v přípravě nová Strategická agenda výzkumu a inovací (SRIA) pro radiační ochranu, která slouží jako komplexní plán pro výzkumné a inovační aktivity. Dokument identifikuje klíčové priority, stanoví dlouhodobé cíle a nastiňuje kroky k řešení současných i budoucích výzev. Podporou spolupráce chce PIANOFORTE zajistit, aby SRIA byla v souladu s aktuálními politickými cíli a společenskými potřebami, a podpořila tak smysluplný výzkum v oblasti radiační ochrany. Pozornost bude věnována i budoucnosti projektu PIANOFORTE po roce 2027.

Speaker: Marie Davídková (Státní ústav radiační ochrany)

16 Prieskum a porovnanie zdrojov ionizujúceho žiarenia dovezených, distribuovaných a inštalovaných na území Slovenskej republiky

Obsahom tejto prezentácie je kvantitatívna a kvalitatívna analýza zdrojov ionizujúceho žiarenia, ktoré boli v rokoch 2020 - 2025 dovezené a inštalované jednotlivým prevádzkovateľom na území Slovenskej republiky. V prezentácii sú identifikované rôzne typy zdrojov ionizujúceho žiarenia využívané v humánnej medicíne a veterinárnej medicíne, na priemyselných pracoviskách, v oblasti vedy a výskumu a pod. Súčasťou prezentácie je aj analýza prevádzkovateľov, ktorí predmetné zdroje používajú a ich umiestnenie na území Slovenskej republiky. Ďalej prezentácia obsahuje aj údaje o zmenách v typoch a počte zdrojov ionizujúceho žiarenia dovezených a inštalovaných v priebehu sledovaného obdobia 2020 – 2025. V priemere ročne bolo dovezených 2900-3500 zdrojov ionizujúceho žiarenia. V rámci prezentácie bude uvedený aj legislatívny rámec, ktorý upravuje dovoz, distribúciu a inštaláciu zdrojov žiarenia v Slovenskej republike.

Speaker: Ivana Böhmová (Odbor radiačnej ochrany, Úrad verejného zdravotníctva SR, Trnavská cesta 52, 82645 Bratislava)

17 The most significant radiation sources contributing to the total exposure of the population: Possible optimisation aimed at reducing this radiation load

The primary radiation source contributing to total population exposure is medical imaging, particularly various modalities based on CT scans. On the other hand, radon gas is the most significant natural contributor, but its percentage contribution to total exposure has been decreasing over the last few decades. Optimisation strategies for reducing the medical radiation burden include ensuring that procedures are medically justified and using the lowest possible optimal radiation dose. Radiation dose optimisation in radiology is a critical aspect of modern healthcare, aimed at balancing the necessity of diagnostic imaging with the imperative of patient safety. The paper explores the fundamental principles, techniques, and considerations in optimising radiation dose to safeguard patients while preserving image fidelity. Some reasons behind the excessive and in some cases avoidable, exposure of patients are also discussed. The spectacular growth in the diagnostic applications of ionising radiation in medicine over the past several decades has been associated with numerous benefits. At the same time, however, the related increase in exposure of patients to radiation from these procedures has generated considerable concern due to the potential attributable risks of cancer. The emphasis will be on assessing the population’s exposure at a relatively low level, where only stochastic effects are expected. Stochastic effects of radiation represent potential future health problems, primarily cancer (leukaemia and malignant tumours) and adverse genetic effects, which occur randomly at any low level of exposure, with the probability of the effect increasing with the effective dose. However, the severity of the effect remains unchanged (it is independent of the dose initially received). Unlike deterministic effects, which only occur above a specific threshold dose and worsen with dose, stochastic effects have no minimum threshold. They can manifest themselves after a particular period of exposure, often with a long latency period, even many years after irradiation 1. On the other hand, deterministic effects are caused by severe damage or death of cells. These effects are short-term, adverse tissue reactions resulting from a dose high enough to damage living tissue. The severity of the deterministic effect increases with radiation dose above a threshold, below
which no detectable tissue reactions are observed. Reflecting on the present situation, the process of raising the medical burden in developing countries is much lower. Medical imaging has many important clinical uses and can provide significant benefits. However, CT, fluoroscopy, and nuclear medicine imaging procedures also present risks. A balanced public health approach seeks to support the benefits of medical imaging while reducing the risks. Despite universal consensus that computed tomography (CT) overwhelmingly benefits patients when used for appropriate indications, concerns have been raised regarding the potential risk of cancer induction from CT due to the exponentially increased use of CT in medicine. In addition to the possibility of using alternative methods such as ultrasound or MRI, which do not use ionising radiation, the most crucial strategy for reducing this potential risk remains keeping the radiation dose as low as reasonably achievable, consistent with the diagnostic task. Here, an important role is played by selecting patients who meet specific needs for such examinations and by appropriately training all staff involved in radiation protection. Medical doctors should also be trained, including the criteria for selecting patients for CT examinations.

Speaker: Jaroslav Kočvara (Policejní akademie České republiky v Praze)

18 Transmisní měření zeslabovacích charakteristik materiálů vůči gama záření metodou polovodičové gama spektrometrie

Transmisní měření stínicích vlastností materiálů metodou polovodičové gama spektrometrie dovoluje snadné a rychlé stanovení lineárních součinitelů zeslabení, potažmo hmotnostních součinitelů zeslabení studovaného materiálu pro poměrně široké spektrum energií záření gama.
Účelem provedených transmisních měření bylo posouzení stínicích vlastností různých materiálů v rámci několika výzkumných projektů:

1) Porovnání zeslabovacích charakteristik různých vojensky využitelných uhlíkových kompozitů,
2) Porovnání zeslabovacích charakteristik pro stínicí betony a nově vyvinuté ekvivalentní varianty na geopolymerní bázi využitelné v budoucích jaderných a malých modulárních elektrárnách,
3) Porovnání zeslabovacích charakteristik geopolymerních materiálů nové generace,
4) Transmisní měření zeslabovacích charakteristik olovnatých skel,
5) Porovnání zeslabovacích charakteristik olovnatých a bezolovnatých betonů.

Speaker: David Zoul (Centrum výzkumu Řež, s.r.o.)

19 Portál elektronických podání Státního úřadu pro jadernou bezpečnost.

Představavení portálu ektronických podání Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, možností přihlášení, výběru identity (vystupování za fyzickou či právnickou osobu) a možných podání v oblasti radiační ochrany, národní radonové databáze (přírodní zdroje), chemických látek, biologických agens a toxinů a nešíření jaderných zbraní.

Speaker: Jan Vinklář

20 Didactic Use of the Diffusion Cloud Chamber – Practical Aspects

The diffusion cloud chamber is a classical yet powerful tool for visualizing the trajectories of ionizing radiation. Its use in education provides students with a direct and intuitive understanding of radioactive decay, particle interactions, and the principles of radiation detection. This poster presents practical aspects of constructing, operating, and maintaining a diffusion-type cloud chamber for didactic purposes. Practical experience with optimizing visibility of particle tracks through control of temperature gradient, supersaturation conditions, and illumination is described. Different cooling methods, alcohol types, chamber geometries, and background radiation sources are compared in terms of performance and safety. Experience from laboratory demonstrations and classroom activities is discussed, highlighting the cloud chamber’s pedagogical value in teaching concepts of nuclear physics and radiation protection. The presented poster demonstrates that even a relatively simple and low-cost setup can effectively support experiential learning in both secondary and university-level education.

Speaker: Mr Miroslav Vanek (Technická Univerzita vo Zvolene)

Vanek_poster_DRO2025_CloudChamber.pdf

21 Monitorovanie 90Sr v zložkách životného prostredia a potravového reťazca

Sledovanie hladín rádionuklidu 90Sr v životnom prostredí a potravovom reťazci je vykonávané za účelom posúdenia expozície obyvateľstva v zmysle odporúčania EK č. 2000/473/EURATOM a vyhlášky Ministerstva zdravotníctva Slovenskej republiky
č. 96/2018 Z. z., ktorou sa ustanovujú podrobnosti o činnosti radiačnej monitorovacej siete.
90Sr patrí medzi rádionuklidy s relatívne dlhou dobou polpremeny, je chemickým analógom vápnika a ich metabolizmus v organizme je rovnaký. Výsledkom je, že 90Sr sa akumuluje v kostnom tkanive a z dlhodobého hľadiska môže predstavovať riziko poškodenia organizmu vnútorným ožiarením. Do organizmu sa dostáva predovšetkým cez potravový reťazec, pričom významnými prispievateľmi sú mlieko, obilniny a zelenina.
Základným článkom, prostredníctvom ktorého sa rádionuklidy dostávajú do potravového reťazca je vegetácia. Kontaminácia rastlín môže prebiehať fytoremediáciou cez koreňový systém z pôdy alebo depozíciou rádioaktívneho spadu na ich nadzemné časti. Rozsah kontaminácie závisí od množstva 90Sr v spade, tiež od množstva zrážok a biologických vlastností rastlín.
Prezentovaná práca predstavuje výsledky monitorovania 90Sr v zložkách životného prostredia a potravového reťazca na území Slovenskej republiky a v okolí jadrových zariadení Jaslovské Bohunice a Mochovce. Analýzy boli realizované v laboratóriách Odboru radiačnej ochrany ÚVZ SR. Stanovenie 90Sr bolo uskutočnené dvoma metódami: uhličitanovou precipitáciou a kvapalinovou extrakciou s tributylfosfátom. Detekcia emitovaných beta častíc bola realizovaná na nízkopozaďovom proporcionálnom detekčnom systéme.
Výsledky ukázali, že aktivity 90Sr sa nachádzajú na úrovni minimálnej detekovateľnej aktivity danej metódy, ktorá neprekračuje legislatívou stanovené limity. Systematické monitorovanie poskytuje dôležité informácie pre hodnotenie radiačnej záťaže obyvateľstva a potvrdzuje stabilne nízku úroveň 90Sr v životnom prostredí a potravovom reťazci na Slovensku.

Speaker: Miriama Monoková (Radiačná ochrana)

22 Monitorovanie H-3 vo vodách v okolí jadrových elektrární Slovenskej republiky

Monitorovanie rádioaktívnej kontaminácie jednotlivých zložiek životného prostredia
sa vykonáva v súlade so zákonom č. 87/2018 Z. z. o radiačnej ochrane o zmene a doplnení niektorých zákonov a v súlade s vyhláškou Ministerstva zdravotníctva Slovenskej republiky
č. 96/2018 Z. z., ktorou sa ustanovujú podrobnosti o činnosti radiačnej monitorovacej siete, pričom ÚVZ SR plní funkciu ÚRMS.
Monitorovanie rádioaktivity životného prostredia prebieha v súlade s monitorovacím plánom vypracovaným podľa požiadaviek vyššie uvedenej vyhlášky a v súlade s úlohami vyplývajúcimi z článkov 35 a 36 Zmluvy Euratom podľa požiadaviek Európskej komisie.
V rámci hodnotenia vplyvu ožiarenia na obyvateľstvo patrí obsah H-3 k dôležitým rádiologickým ukazovateľom analyzovaným vo vzorkách pitných a povrchových vôd, vo vzorkách odpadových vôd z jadrových zariadení a vo vzorkách atmosférických zrážok. Indikačná hodnota tohto rádiologického ukazovateľa je upravená vo vyhláške Ministerstva zdravotníctva Slovenskej republiky č. 45/2024 Z. z. o obmedzovaní ožiarenia obyvateľov z pitnej vody, z prírodnej minerálnej vody a z vody vhodnej na prípravu stravy pre dojčatá. Laboratóriá monitorovania, laboratórnych analýz a havarijnej pripravenosti Odboru radiačnej ochrany Úradu verejného zdravotníctva Slovenskej republiky postupujú podľa určeného monitorovacieho plánu, pričom objemová aktivita trícia je stanovovaná vo vzorkách pitných vôd a povrchových vôd, vzorkách odpadových vôd z jadrových zariadení a vo vzorkách atmosférických zrážok v mesačných a kvartálnych intervaloch. Cieľom prezentovaného odborného príspevku je zosumarizovať výsledky stanovení objemovej aktivity rádiologického ukazovateľa H-3, ktoré prebiehali v rokoch 2020-2025 vo vzorkách z okolia JE SR a na miestach, kde sa odoberajú referenčné vzorky. Stanovenie objemovej aktivity trícia vo vzorkách vôd bolo realizované metódou kvapalinovej scintilačnej spektrometrie na kvapalnom scintilačnom spektrometri Quantulus GCT 6220. Výsledky analýz z rokov 2020-2025, ale aj z predchádzajúcich rokov sú verejne dostupné na webovej stránke Úradu verejného zdravotníctva Slovenskej republiky vo forme výročných správ a sú zasielané každoročne Európskej komisii v rámci plnenia článkov 35 a 36 zmluvy Euratom.

Speaker: Natália Žabková (Odbor radiačnej ochrany, Úrad verejného zdravotníctva SR, Trnavská cesta 52, 826 45 Bratislava)

Kávová prestávka

Všeobecné aspekty radiačnej ochrany a vzdelávanie

Garanti sekcie: Martina Dubníčková, Anna Selivanová

Conveners: Anna Selivanova (Státní ústav radiační ochrany (SÚRO)), Martina Dubníčková (Ministerstvo zdravotníctva Slovenskej republiky)

23 Informace o mimořádných případech souvisejících s mezinárodní přepravou zdrojů ionizujícího záření.

Přeprava radioaktivních látek a zdrojů ionizujícího záření představuje jednu z významných oblastí nakládání s těmito materiály. V průběhu přepravy jsou radioaktivní látky a zdroje záření vystaveny různým podmínkám a na celém procesu se podílí více subjektů, které ne vždy disponují dostatečnými informacemi a odbornou způsobilostí k bezpečnému nakládání s těmito zásilkami.
V uplynulém roce došlo ke dvěma závažným událostem, které mohly vyústit ve velmi vážnou mimořádnou událost. Prezentované informace by měly posluchače vést k zamyšlení nad touto problematikou a v rámci jejich odborné praxe je nasměrovat k větší obezřetnosti.

Speaker: Jan Ryba (Státní úřad pro jadernou bezpečnost)

24 Vzdálený experiment z oblasti jaderné fyziky na ČVUT v Praze

Vzdělávání v posledních letech prochází výraznými změnami, které jsou do značné míry výsledkem technologického pokroku. Ten se promítá i do oblasti školních fyzikálních experimentů. Díky moderním komunikačním technologiím je dnes možné provádět reálná měření bez nutnosti fyzické přítomnosti v laboratoři. Mezi hlavní výhody vzdálených experimentů patří jejich nepřetržitá dostupnost odkudkoli a nízké technické nároky na uživatele, kteří potřebují pouze počítač, tablet nebo telefon s připojením k internetu. Vzdálené laboratoře navíc umožňují bezpečný přístup k úlohám, které zahrnují práci s potenciálně nebezpečnými látkami či zařízeními. To je zvláště důležité při výuce mladších žáků na základních a středních školách, kde mohou být některé činnosti omezeny legislativou. Vzdálené experimenty také představují důležitý nástroj pro zajištění kvalitního vzdělávání v rozvojových zemích, kde dostupnost dobře vybavených laboratoří nemusí být samozřejmostí. Je však třeba zdůraznit, že cílem není plně nahradit klasická laboratorní měření, která jsou nezastupitelná při rozvoji praktických dovedností a zkušeností.
Na Českém vysokém učení technickém v Praze byl v průběhu roku 2025 zprovozněn inovovaný vzdálený experiment zaměřený na demonstraci základů jaderné a radiační fyziky. Experiment je věnován problematice zeslabení svazku fotonového záření a umožňuje studovat vliv vzdálenosti a prvkového složení absorbujícího materiálu na intenzitu záření. V širším kontextu demonstruje základní způsoby ochrany před zářením, tedy čas, vzdálenost a stínění.
Vzdálená laboratoř je založena na platformě Internet School Experimental Studio (ISES) a nabízí uživatelsky přívětivé ovládání prostřednictvím webového prohlížeče. Zahájení zkušebního provozu je plánováno na podzim roku 2025. Experiment bude dostupný nejen pro vnitřní potřebu univerzity, ale také pro širokou veřejnost.

Speaker: Pavel Novotný (Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská ČVUT v Praze)

25 Radiační ochrana a uživatelské experimenty na ELI Beamlines

V mezinárodním výzkumném centru ELI Beamlines v Dolních Břežanech jsou využívány vysokoenergetické lasery ke generování svazků ionizujícího záření. Laserové systémy zatím nedosahují cílových parametrů a experimentální stanice jsou stále ještě ve vývoji. Přesto centrum již nabízí externím uživatelům možnost podílet se na uvádění do provozu konkrétních stanic nebo provádět svůj výzkum, pokud jsou stávající parametry stanic pro něj dostačující.
Příspěvek představí stávající proces pro přijetí uživatelských experimentů, především jejich bezpečnostní posouzení. Dále budou prezentovány dosud nabyté zkušenosti a problémy, které bylo nutno v rámci radiační ochrany řešit.

Speaker: Veronika Olšovcová (ELI ERIC)

26 Práce s veřejností na pobočce SÚRO v Hradci Králové

Státní ústav radiační ochrany (SÚRO) plní v systému radiační ochrany odbornou, metodickou, vzdělávací, informační a výzkumnou funkci už od roku 1995. Pokud ji má plnit i nadále, je třeba, aby bylo možno nahradit odcházející zaměstnance náležitě vzdělanými mladými lidmi, a to nejen v Praze, ale i na regionálních pobočkách.
Pobočka SÚRO v Hradci Králové dlouhodobě spolupracuje s UHK i dalšími vysokými i středními školami V Hradci Králové i Pardubicích. Tyto školy však nevychovávají odborníky v oborech, které by byly dobrou kvalifikací pro práci na SÚRO. Navíc v posledních letech ubývá zájemců o studium přírodovědných oborů. Rozhodli jsme se proto pracovat nejen s lidmi, kteří se už pro nějaký směr studia rozhodli, ale i s těmi, kteří se teprve rozhodovat budou. Chtěli bychom mezi našimi spoluobčany rozšířit povědomí o existujícím systému radiační ochrany a existenci SÚRO a vzbudit zájem o obor, doplněný o konkrétní představu jak práce v něm může vypadat.
V našem příspěvku jsou představeny formy práce, které jsme v roce 2025 využili při spolupráci s oddíly 7. střediska Junáka Želivák Hradec Králové a při organizaci Noci vědců a zkušenosti, které jsme přitom získali.

Speaker: Věra Záhorová (SURO, v.v.i.)

Tue, November 11

Exkurzia do múzea s najstarším lekárskym röntgenovým prístrojom na území dnešného Slovenska

K hotelu bude pristavený autobus, ktorý účastníkov odvezie do múzea na Kežmarskom hrade. Návrat do Popradu je plánovaný okolo obeda.

Convener: Ján Kubančák (Ústav experimentálnej fyziky SAV, v. v. i.)

Obedná prestávka

RTG diagnostika, rádioterapia a nukleárna medicína

Garanti sekcie: Pavol Ragan, Pavel Dvořák

Conveners: Pavel Dvořák, Pavol Ragan (Slovenská zdravotnícka univerzita v Bratislave)

27 SONORA - Towards safe, optimized and personalized radiology and radiotherapy procedures for pregnant patients

Fetal exposure to ionising radiation during diagnostic and international radiology procedures and radiotherapy procedures poses potential risks when performed on pregnant patients. According to the European Basic Safety Standards (EU BSS), particular attention must be given to both the justification and optimisation of medical exposures in pregnancy, ensuring that procedures are conducted with due consideration for the safety of both the mother and the developing fetus.

This project aims to improve the accuracy of fetal dose estimation in diagnostic and interventional radiology (DIR) and radiotherapy (RT), thereby enhancing optimisation processes and strengthening risk–benefit communication with patients. The research focuses on: (1) developing physical phantoms representing different stages of pregnancy; (2) constructing a library of personalized computational phantoms derived from CT and MR images of pregnant patients, along with a method to select the most suitable phantom based on clinical parameters; (3) investigating fetal dose levels and dosimetry methods across various DIR procedures, RT techniques, and patient anatomies, including imaging contributions in RT workflows; (4) identifying and analysing key factors influencing fetal dose estimation accuracy in current clinical practice, to establish guidance that reduces variability and supports personalized optimisation; and (5) developing and validating a clinical tool for individualized fetal dose estimation in proton RT.
The project will culminate in the creation of a good practice guide for fetal dose estimation in pregnant or potentially pregnant patients undergoing radiological or radiotherapy procedures. Ethical aspects related to fetal dose and associated risks will be critically assessed to promote informed and transparent communication, ultimately contributing to improved patient care and radiological protection standards.

Speaker: Hrvoje Brkić

28 Požadavky SÚJB k režimu aplikace léčby karcinomu prostaty pomocí 177Lu

Tato přednáška představuje hlavní požadavky Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) při aplikaci terapie metastatického karcinomu prostaty pomocí lutecia-177 značeného ligandu pro prostatický specifický membránový antigen (¹⁷⁷Lu-PSMA). Tvorba stanoviska SÚJB reaguje na rostoucí využití této terapie v nukleární medicíně a shrnuje podmínky, které musí zdravotnická pracoviště splnit z hlediska radiační ochrany pacientů, zdravotnického personálu i třetích osob.
Stanovisko vychází z dostupných klinických dat a doporučení odborných společností a zdůrazňuje, že léčba ¹⁷⁷Lu-PSMA představuje cílený způsob terapie u pokročilých forem karcinomu prostaty. Zároveň však upozorňuje na nutnost striktního dodržování principu odůvodnění a optimalizace ozáření, individualizace léčebného schématu a zajištění dostatečné erudice personálu provádějícího aplikaci.
Dokument rovněž vymezuje podmínky pro indikaci terapie, doporučení k hospitalizaci či ambulantnímu režimu a opatření k ochraně rodinných příslušníků a blízkých pacienta. Zvláštní důraz je kladen na informování pacientů a jejich spolupráci při dodržování radiačně-ochranných opatření v domácím prostředí, ale i postup při zhoršení zdravotního stavu pacienta, který je řešen následnou hospitalizací.
Stanovisko SÚJB tak poskytuje odborný rámec pro zavádění ¹⁷⁷Lu-PSMA terapie v klinické praxi v České republice. Jeho cílem je podpořit bezpečné a efektivní využívání tohoto moderního terapeutického postupu a současně zajistit vysokou úroveň radiační ochrany.
Součástí přednášky bude i informace o nálezu kontaminace půdy 177Lu, který se stal na Břeclavsku v lednu 2025.

Speaker: Mrs Andrea Svobodová (SÚJB Česká republika)

29 Vybrané aspekty radiační ochrany u inkontinentních pacientů po podání luteciové terapie

Před podáním terapie pomocí radiofarmaka značeného Lu-177 je vyhodnocen nejen očekávaný účinek terapie, ale též schopnost pacienta a jeho okolí dodržovat požadavky na zajištění radiační ochrany. Jedno z kritérií, které může být relativní kontraindikací luteciové terapie, je stupeň inkontinence pacienta. Manipulace s močí kontaminovaným odpadem může být případně jednou z příčin vzniku povrchové kontaminace, které je zapotřebí věnovat pozornost zejména v situaci, kdy se identifikuje na povrchu kůže.

Sledovanou skupinu tvořily dvě kategorie osob (osoby pečující o inkontinentního pacienta a osoby, které pečují o pacienta bez známek inkontinence). Z hlediska profese byly do sledované skupiny zařazeni pracovníci vybraného pracoviště nukleární medicíny (zdravotní sestry) a osoby, které doprovází či ošetřující pacienta po luteciové terapii v domácím prostředí. Vnější ozáření vybraných skupin osob bylo stanoveno na základě monitorování pomocí termoluminiscenčních dozimetrů na laboratorním plášti a elektronickým dozimetrem nošeným na referenčním místě.

V rámci měření byly sbírány údaje týkající se stupně inkontinence pacienta. Na základě vyhodnocených termoluminiscenčních dozimetrů byla odhadnuta a porovnána velikost vnějšího ozáření u obou kategorií sledovaných osob.

Vzhledem k tomu, že na pracovištích nukleární medicíny mohou být v určitých případech vyšetřováni také inkontinentní pacienti, je zapotřebí věnovat pozornost dodržování základních radiohygienických zásad, zejména v případech, kdy léčbu podstupuje inkontinentní pacient v domácím prostředí.

Poděkování: Příspěvek byl částečně podpořen z grantu SGS25/076/OHK4/1T/17.

Speaker: Jana Hudzietzová (Fakulta biomedicínského inženýrství, ČVUT v Praze)

30 Radiačná záťaž pri dentálnom CBCT a jej porovnanie s inými zobrazovacími metódami v stomatológii

Abstrakt
V posledných desaťročiach sledujeme exponenciálny nárast využívania zdrojov ionizujúceho žiarenia v medicíne po celom svete. Stomatologické diagnostické rádiologické postupy tvoria osobitnú špecifickú časť diagnostickej rádiológie. Radiačná záťaž pacienta predstavuje dôležitý faktor pri indikovaní a realizácii zobrazovacích vyšetrení v stomatológii. Využíva sa viacero modalít s rozdielnou diagnostickou výpovednou hodnotou a radiačnou záťažou pre pacienta ako aj pre personál. V zubnom lekárstve CBCT prístroje zohrávajú kľúčovú úlohu v maxilofaciálnej chirurgii, endodontickej terapii, čeľustnej ortopédii či dentálnej implantológii.
Konické CT (CBCT) predstavuje v súčasnosti štandardnú metódu v dentálnej rádiológii. Jeho nespornou výhodou je vysoké rozlíšenie a priestorové zobrazenie, ktoré významne zlepšuje diagnostiku a plánovanie terapie. Na druhej strane, s týmto prínosom je spojená aj otázka radiačnej záťaže, ktorá je nepochybne vyššia v porovnaní s konvenčnými intraorálnymi snímkami alebo panoramatickou ortopantomografiou (OPG). Radiačná dávka CBCT sa líši v závislosti od veľkosti zorného poľa (FOV), expozičných parametrov a technických možností konkrétneho prístroja.
V našej štúdii sme analyzovali veľkosť dávok pacientov pri CBCT a OPG vyšetrení prostredníctvom aplikovanej dávky (DAP) pri rôznych parametroch vyšetrenia. Podľa zistených výsledkov sme dospeli k záveru, že pacienti, ktorí podstupujú vyšetrenie pomocou OPG majú podstatne nižšiu radiačnú záťaž ako pacienti vyšetrení CBCT prístrojom. DAP pri CBCT vyšetreniach sa pohyboval v rozpätí 150 – 1 250 mGy.cm2 a pri OPG vyšetreniach 30 - 135 mGy.cm2 čo predstavuje cca 10 násobok maximálnej dávky (DAP) pri CBCT vyšetreniach. Naše výsledky sme porovnali so zahraničnými štúdiami.

Speaker: Richard Lago

31 Radiologické události

Prezentace bude zaměřena ne problematiku radiologických událostí, tedy chybného ozáření pacienta při lékařském ozáření.
Bude prezentován stručný přehled nejzávažnějších radiologických událostí v ČR za poslední 2 roky. Dále bude představen webový systém, který vytvořil SÚRO, v.v.i. pro sdílení informací a poznatků z radiologických událostí. Systém má vést k předávání informací a poučení z radiologických událostí na jiných pracovištích, tedy k předávání tzv. lessons learned mezi pracovišti.

Speaker: Václav Matějka (Státní úřad pro jadernou bezpečnost)

32 Optimalizácia používania ochranných pomôcok pacientov v rádiológii

Na rádiologických oddeleniach má v ochrane pacienta pred účinkami ionizujúceho žiarenia významné miesto popri odôvodnení a optimalizácii aj kontaktné ochranné tienenie, ktorého cieľom je znížiť dávku a minimalizovať riziká pôsobenia ionizujúceho žiarenia na rádiosenzitívne orgány. Využívanie kontaktných ochranných pomôcok pacientov spolu so správnou kolimáciou radiačného poľa a optimalizáciou expozičných parametrov RTG zariadení prispievalo v posledných desaťročiach k znižovaniu rizika z účinkov ionizujúceho žiarenia na určité orgány a tkanivá. Historicky bolo používanie kontaktného tienenia odporúčané v bývalej ČSSR a toto odporúčanie sa premietlo aj do národnej legislatívy, kde v istých formách pretrvalo dodnes. Za posledných dvadsať rokov sa však technologické zázemie rádiologických pracovísk zásadne zmenilo: radiografické filmy sa prestali používať a zobrazovanie prešlo na plne digitálne systémy s citlivými 2D detektormi obrazu a systémami automatickej kontroly expozície (AEC), čo umožnilo výrazne znížiť radiačnú záťaž pri súčasnom zachovaní, ba často aj zlepšení diagnostickej kvality obrazu.
Cieľom práce bolo zhodnotiť prínos vybraných tieniacich pomôcok v pediatrickom nastavení s využitím TLD detektorov umiestnených v cieľových objemoch detského fantómu pri expozíciách s aj bez použitia tienenia v primárnom zväzku. Merania potvrdili lokálne zníženie dávky v oblastiach priamo prekrytých tieniacou pomôckou. Zároveň sa však ukázalo, že použitie tienenia môže viesť k zvýšeniu celkovej expozičnej záťaže v dôsledku reakcie AEC (automatická kontrola expozície) na prítomnosť tieniacich pomôcok v primárnom zväzku RTG žiarenia; v praxi to zvyšuje riziko opakovaných expozícií pri suboptimálnom umiestnení tieniacich pomôcok.
Primárnymi nástrojmi ochrany pacienta v súčasnosti majú byť optimalizačné postupy – presná kolimácia, vhodná projekcia, nízkodávkové protokoly a správne nastavenie AEC. Zistenia sú v súlade s Európskym konsenzom aj stanoviskom AAPM, ktoré neodporúčajú rutinné používanie kontaktných tieniacich pomôcok u pacientov a kladú dôraz na systematickú optimalizáciu obrazových protokolov a kvalitné vzdelávanie personálu

Speaker: Martina Horváthová

33 Tieniace vlastnosti osobných ochranných pomôcok

Radiační pracovníci, ktorí priamo pracujú so zdrojmi ionizujúceho žiarenia na operačných sálach sú vybavení osobnými ochrannými pomôckami (OOP) v podobe zástery, alebo kompletu vesta-sukne a goliera. Tieto OOP sú vyrábané z materiálov, ktoré zoslabujú ionizujúce žiarenie. V minulosti sa využívalo olovo, ktoré je schopné, vďaka svojmu vysokému protónovému číslu (Z=82), efektívne pohlcovať röntgenové žiarenie. Jeho nevýhodou je toxicita a vyššia hmotnosť v porovnaní s materiálmi, ktorými bolo olovo v OOP nahradené. Takzvané lead-free OOP sú vyrábané z volfrámu (Z=74) alebo kombinácie antimónu (Z=51) a bizmutu (Z=83), ktoré poskytujú zrovnateľnú ochranu pred ionizujúcim žiarením ako olovené OOP a kvôli ich nižšej hmotnosti a menšej toxicite postupne nahrádzajú olovené OOP. Pre potreby rôznej ochrany pred ionizujúcim žiarením sa využívajú OOP s rôznou hrúbkou tieniaceho materiálu vyjadrenou v ekvivalente olova (mm Pb). V tejto štúdii bolo zoslabenie OOP merané na skiagrafickom prístroji pomocou planparalelnej ionizačnej komory. Následne boli OOP rôznych ekvivalentov olova od 0,25 – 1 mm Pb a od rôznych výrobcov porovnané z hľadiska tieniacich schopností pri napätí od 40 – 80 kV.

Speaker: Zdenka Balogová (Nemocnice Na Homolce)

34 Studie parametrů rentgenových spekter užívaných v klinické praxi

Z hlediska radiační ochrany personálu patří intervenční výkony k nejnáročnějším vyšetřením využívajícím rentgenové záření. Primární riziko ozáření je způsobeno vznikajícím rozptýleným zářením v pacientovi. Neexistují však dostupné zdroje charakterizující parametry fluenčních spekter tohoto záření, spektrometrické metody zatím nejsou do běžné praxe zavedeny.
Tato práce se věnuje spektrometrii primárního i rozptýleného rentgenového záření s použitím polovodičového CdTe detektoru. Fluenční spektra jsou získána dekonovolucí detektorových spekter naměřených v různých úhlech rozptylu od vodního fantomu a také v primárním svazku záření. Spektra jsou poté charakterizována první a druhou polotloušťkou, efektivní a střední energií. Diskutován je vliv úhlu rozptylu či nízkodávkových módů na tvar fluenčního spektra. Výsledky práce mohou sloužit jako dodatečný zdroj informací pro optimalizaci radiační ochrany na pracovištích intervenční radiologie.

Speaker: Pavel Novotný (Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská ČVUT v Praze)

35 Hodnocení lékařského ozáření v ČR

Zaznamenávání, sledování a správa dat dávek pacientů

Státní úřad pro jadernou bezpečnost České republiky každoročně získává od zdravotních pojišťoven data o všech lékařských výkonech zahrnujících ionizující záření, které byly nahlášeny k úhradě. Tato sada dat poskytuje jedinečný a komplexní přehled lékařského ozáření v celé ČR. Umožňuje výpočet kolektivních efektivních dávek z diagnostických výkonů a dává možnost sledovat dlouhodobé trendy v diagnostickém i terapeutickém využití ionizujícího záření. Na základě těchto informací Státní úřad pro jadernou bezpečnost pravidelně vyhodnocuje a vizualizuje data ve třech hlavních oblastech lékařského ozáření: radiodiagnostika, nukleární medicína a radiační onkologie. Tato vyhodnocení zahrnují časové trendy, srovnání mezi jednotlivými modalitami, analýzy četnosti výkonů a související dávky pacientů. Shromážděná data slouží jako základní nástroj pro národní řízení dávek, regulační dohled a optimalizaci lékařského ozáření. Na posteru budou prezentovány vybrané výsledky a vizualizace z posledních let, které zdůrazňují roli centralizovaného sběru dat v účinném sledování dávek pacientů a podporují strategii radiační ochrany na národní úrovni.

Speaker: Andrea Fléglová

36 Výskyt rádioaktívnych odpadov pôvodom z nukleárnej medicíny v spaľovni komunálneho odpadu

V nukleárnej medicíne sa používajú otvorené rádioaktívne žiariče na diagnostické a terapeutické účely už mnoho desiatok rokov. Pre diagnostiku sa používajú nuklidy s nižšou aktivitou a zároveň kratším polčasom rozpadu (rádovo hodiny). V prípade terapie je mnoho desiatok rokov zavedená liečba karcinómu štítnej žľazy pomocou rádioaktívneho I-131 s hospitalizáciou pacienta na niekoľko dní (5 - 6) a postupmi pre kontrolu prípustnej úrovne retinovanej aktivity v tele pacienta pre jeho prepustenie do domáceho liečenia.
Pred niekoľkými rokmi sa začali zavádzať nové liečebné postupy a nové rádionuklidy. Ide najmä o liečbu kastračne rezistentného karcinómu prostaty pomocou Lu-177. V medzinárodnom kontexte sa nezohľadnili skúsenosti z rádioiódovej terapie a nie je ustálená potreba hospitalizácie pacienta do doby vylúčenia/rozpadu väčšiny rádioaktívneho izotopu, čo pri nedostatočnej analýze možných dopadov vedie k neuváženým dôsledkom. Jedným z nich je aj výskyt rádioaktívnych odpadov v komunálnom odpade (KO) s pomerne vysokou mernou aj celkovou aktivitou. Pri kontrole KO na výskyt rádioaktivity dochádza následkom toho k častým alarmom a aktivácii systému záchytu rádioaktívnych materiálov – príslušný úrad verejného zdravotníctva, polícia, likvidátor odpadov (JAVYS), poskytovateľ monitorovania. Zároveň dochádza k blokovaniu dopravného prostriedku a komplikáciám pri zabezpečení náhradného vozidla pre zvoz KO. Aktivácia rádovo desiatky osôb systému a prevádzkovateľa spaľovne predstavuje nemalé finančné prostriedky, ktoré pri analýze prípustnosti ambulantného podávania rádioaktívneho lieku a prepustenia pacienta s vysokou retinovanou aktivitou v tele pacienta neboli v optimalizačnej štúdii uvážené.

Speaker: Pavol Ragan (Slovenská zdravotnícka univerzita v Bratislave)

Kávová prestávka

Jadrová energetika, vyraďovanie jadrovoenergetických zariadení a nakladanie s rádioaktívnym odpadom

Garanti sekcie: Martin Lištjak, Lenka Thinová

Conveners: Lenka Thinová (CTU FNSPE), Martin Lištjak (VUJE, a.s.)

37 Vyraďovanie jadrovej elektrárne JE A1

Jadrová elektráreň A1 bola vybudovaná ako elektráreň s heterogénnym reaktorom na báze tepelných neutrónov s označením KS-150 s elektrickým výkonom 143 MW. Ako palivo bol použitý prírodný kovový urán, moderátorom bola ťažká voda (D2O) a chladivom oxid uhličitý (CO₂). JE A1 bola v prevádzke v období rokov 1972 - 1977. Vo februári roku 1977 došlo na JE A1 k udalosti, pri ktorej v dôsledku lokálneho prehriatia palivového kompletu a následnej deštrukcii konštrukčných častí aktívnej zóny spojeného s prienikom moderátora do primárneho okruhu došlo k strate hermetickosti palivových kompletov tvoriacich aktívnu zónu reaktora a porušeniu bariéry oddeľujúcej primárny okruh od sekundárneho. Výsledkom bola rozsiahla kontaminácia primárneho i sekundárneho okruhu. Udalosť bola podľa medzinárodnej stupnice INES klasifikovaná stupňom 4.
Vyraďovanie JE A1 je realizované na základe EIA procesu a Vnútroštátnej politiky a vnútroštátneho programu nakladania s vyhoretým jadrovým palivom a rádioaktívnymi odpadmi v SR. Proces vyraďovania JE A1 bol rozplánovaný kontinuálnym variantom na šesť na seba nadväzujúcich etáp, pričom poslednou šiestou etapou je uvoľňovanie areálu JE A1 spod administratívnej kontroly s predpokladaným termínom ich ukončenia v roku 2039. Realizácia I. etapy vyraďovania JE A1 začala v roku 1999 a bola ukončená v roku 2009. Od roku 2009 vyraďovanie JE A1 pokračovalo II. etapou, ktorá bola ukončená k 30.9.2016. Od 1.10.2016, v zmysle povoľovacej dokumentácie schválenej orgánmi štátnej správy, pokračoval kontinuálny proces vyraďovania JE A1 III. a IV. etapou, ktorá bola zameraná najmä na vyraďovanie technologických zariadení primárneho okruhu chladenia CO₂, sekčných armatúr, havarijných kondenzátorov, dvoch parogenerátorov, turbokompresorov s príslušenstvom, časti technologických zariadení v minulosti využívaných pri príprave vyhoretého jadrového paliva na transport a ostatných nadväzujúcich technologických zariadení v objektoch JE A1. V rámci procesu vyraďovania JE A1 prebieha sanácia kontaminovaných zemín a podzemných vôd, vyraďovanie potrubných kanálov a vonkajších nádrží vonkajších objektov, spracovanie chrompiku, v minulosti využívaného ako chladiace médium pre skladované VJP, puzdier dlhodobého skladovania z vyhoretého jadrového paliva, kvapalných RAO z vonkajších nádrží. Zároveň kontinuálne prebiehalo vypracovávanie a schvaľovanie dokumentácie pre povolenie činností na realizáciu V. etapy vyraďovania JE A1.
V roku 2025 kontinuálne prebiehajú nevyhnutné činnosti III. a IV. etapy vyraďovania JE A1 do správoplatnenia rozhodnutia ÚJD SR na realizáciu V. etapy vyraďovania JE A1 pre zachovanie kontinuity vyraďovania JE A1.
Činnosti realizácie vyraďovania JE A1, vrátane vynaložených nákladov, sú v súlade s Vnútroštátnou politikou a vnútroštátnym programom nakladania s vyhoretým jadrovým palivom a rádioaktívnymi odpadmi v SR, resp. s návrhom aktualizácie vnútroštátnej politiky a vnútroštátneho programu nakladania s vyhoretým jadrovým palivom a rádioaktívnymi odpadmi v SR a dokumentmi schválenými orgánmi štátnej správy.

Speaker: Miloš Novák

38 Měření kermového příkonu v bazénu skladování vyhořelého paliva v Jaderné elektrárně Dukovany

Společnost VF Nuclear provedla měření kermového příkonu ve vzduchu v bazénu skladování vyhořelého paliva (BSVP) na jaderné elektrárně Dukovany ponořením suchovodu s detekční ionizační komorou podél opláštění BSVP. Za pomoci zdvíhacího zařízení byl suchovod spouštěn postupně do čtyř vybraných pozic, kde byly vybrané pozice v mříži absorbéru osazeny palivovými soubory o různé době uložení. Pro potřeby odhadu měřené veličiny byl vypracován zjednodušený model palivových souborů v pozicích a pomocí Monte Carlo simulací byly stanoveny odhady hodnot kermového příkonu. Výsledky experimentu potvrzují významnou shodu mezi výsledky měření a předpokládanými hodnotami.

Speaker: Petr Okruhlica (VF, a.s.)

39 Úvodná rádiologická charakterizácia lokality JE V1 v Jaslovských Bohuniciach

Príspevok predstavuje rozsah, metodiku a kľúčové výsledky úvodnej projektovej charakterizácie jadrovej elektrárne V1 (JE V1) v Jaslovských Bohuniciach, vykonanej v rámci projektu D4.7.01 „Dekontaminácia a demolácia budov JE V1 a uvedenie areálu do pôvodného stavu“. Cieľom charakterizácie bolo získanie detailných informácií o rádiologickom a chemickom stave lokality, ako podkladu pre plánovanie dekontaminačných prác a vypracovanie optimalizačnej štúdie uvoľňovania materiálov spod administratívnej kontroly v súlade so zákonom č. 87/2018 Z.z.
Úvodná charakterizácia bola zameraná na rádiologický stav povrchových a podpovrchových štruktúr, kontamináciu podložia, podzemných vôd, stavebných objektov kontrolovaného pásma (KP), ako aj na prítomnosť nebezpečných látok v stavebných materiáloch a technologických zariadeniach. Zber údajov zahŕňal rozsiahly súbor meraní – príkon dávkového ekvivalentu, plošnú aktivitu povrchovej kontaminácie, in-situ gamaspektrometriu, ako aj odber a laboratórnu analýzu vzoriek pôd, betónov a kalov.
Rádiologická charakterizácia preukázala, že väčšina lokality JE V1 nie je kontaminovaná nad uvoľňovacie úrovne pre neobmedzené využitie, avšak v niektorých stavebných objektoch, ako sú Bazény skladovania vyhoretého paliva (BSVP), šachty reaktora a havarijné nádrže roztoku kyseliny boritej (R048), bola identifikovaná kontaminácia v hĺbke až niekoľkých desiatok centimetrov, miestami presahujúca úroveň 10⁴ Bq/kg pre 137Cs. V oblasti podložia sa kontaminácia vyskytovala len lokálne, prevažne v mieste medzi objektmi R048 a BSVP. Výsledky potvrdili najmä povrchovú kontamináciu a prienik do nižších vrstiev bol výnimočný.
Charakterizácia nebezpečných látok nepreukázala prítomnosť PCB látok ani významnej kontaminácie olejmi či ropnými produktmi. Výskyt azbestu bol však potvrdený vo viacerých objektoch, pričom jeho prítomnosť bude musieť byť zohľadnená v ďalších etapách vyraďovania.
Získané údaje umožnili kvantifikáciu zvyškového rádiologického inventára stavebných štruktúr a slúžia ako podklad pre návrh rozsahu a metodiky dekontaminácie, ako aj pre spracovanie optimalizačnej štúdie, ktorá má za cieľ umožniť uvoľňovanie stavebných materiálov pri menej prísnych limitných hodnotách (napr. 1 000 Bq/kg pre 137Cs). Práca poukazuje aj na praktické aspekty terénnej charakterizácie, vrátane metrologických a analytických požiadaviek, a predkladá návrh ďalšieho postupu pre úplnú dekontamináciu a demoláciu stavebných objektov v rámci vyraďovania JE V1.

Speaker: Pavol Pajerský (SR)

40 Optimalizácia procesu uvoľňovania JE V1 spod administratívnej kontroly

V rámci 2. etapy vyraďovania JE V1 začala v roku 2025 realizácia projektu D4.7 „Dekontaminácia a demolácia budov JE V1 a uvedenie areálu do pôvodného stavu“. Technické zadanie projektu primárne predpokladalo uvoľnenie územia JE V1 spod administratívnej kontroly na ďalšie neobmedzené využitie. To zahŕňa dekontamináciu stavebných objektov, povrchových a podpovrchových pôd pod uvoľňovacie úrovne podľa Prílohy č. 5 k zákonu č. 87/2018 Z.z. Projekt D4.7 predpokladá, že stavebné objekty budú po uvoľnení spod administratívnej kontroly a zrušení KP demolované. Stavebná sutina z demolácie bude podrvená a budú z nej odseparované využiteľné, najmä kovové materiály. Zvyšná betónová drvina bude použitá na spätné zásypy výkopových jám. Vyprodukované kontaminované materiály vrátane materiálov z dekontaminácie stavebných objektov budú spracované ako RAO a uložené v RÚ RAO. Pre stavebné objekty tvoriace „jadrový ostrov“ sa pôvodne predpokladalo odstránenie stavieb až na dno výkopovej jamy
V rámci realizácie projektu D4.7 bola v súlade s technickým zadaním projektu a v súlade s Prílohou č. 2 k zákonu č. 87/2018 Z.z. vypracovaná Optimalizačná štúdia, ktorú posudzuje a schvaľuje ÚVZ SR. Vychádza z poznatkov o výskyte rádioaktívnej kontaminácie a kontaminácie nebezpečnými látkami na území JE V1, jej úrovni, distribúcii a RN zložení v štruktúrach stavebných objektov, povrchových a podpovrchových pôdach a podzemných vodách, získaných v rámci programov charakterizácie, realizovaných v projektoch B6.4, B6.6A ako aj v rámci úvodnej projektovej charakterizácie vykonanej v rámci projektu D4.7 a dlhodobých programov monitorovania podzemných vôd a okolia JE EBO.
Cieľom Optimalizačnej štúdie je navrhnúť a zdôvodniť optimálny spôsob uvoľňovania stavebných objektov a územia JE V1 spod administratívnej kontroly na základe posúdenia možných relevantných variantov uvoľňovania. Okrem variantu neobmedzeného uvoľňovania boli posúdené aj varianty obmedzeného uvoľňovania s návrhom vyšších uvoľňovacích úrovní ako sú uvoľňovacie úrovne pre neobmedzené uvoľňovanie podľa zákona č. 87/2018 Z.z. Predmetom posudzovania boli aj rôzne varianty rozsahu odstránenia stavebných objektov.
Hodnotenie posudzovaných variantov bolo založené na multikriteriálnej analýze zohľadňujúcej úroveň radiačnej záťaže kritických reprezentatívnych osôb počas procesu uvoľňovania ako aj po uvoľnení lokality, technickú a časovú náročnosť realizácie uvoľňovania, objem produkcie RAO a s tým spojené náklady na jeho uloženie, environmentálne aspekty ako aj potreba následných opatrení inštitucionálnej kontroly. Pri hodnotení boli vzaté do úvahy aj princípy kvantitatívnej optimalizácie radiačnej ochrany.
Ako optimálny variant bol vyhodnotený variant obmedzeného uvoľňovania predpokladajúci uvoľnenie stavebných objektov a územia JE V1 spod administratívnej kontroly na budúce obmedzené priemyselné alebo jadrové využitie v súlade so zákonom o radiačnej ochrane č. 87/2018 Z.z., s odstránením stavebných objektov do hĺbky -1 m vzhľadom na okolitý terén. Tento prístup je v súlade s Plánom 2. etapy vyraďovania JE V1 ako aj v súlade s Vnútroštátnym programom nakladania s vyhoretým jadrovým palivom a rádioaktívnymi odpadmi v SR.

Speaker: Alojz Slaninka (VUJE, a.s., Trnava)

Exkurzia za zatmením Slnka do Nigeru

Convener: Dr Vojtech Rušin

Wed, November 12

Metrológia, meranie a prístrojová technika

Garanti sekcie: Jakub Lüley, Petr Průša

Conveners: Jakub Luley (Slovak University of Technology in Bratislava), Petr Průša

41 Advances in the use of solid-state track detectors at STU

Solid-State Nuclear Track Detectors (SSNTDs) have been studied since the 1950s and have proven highly effective for detecting neutrons and ionizing particles. Their key advantages include compact design, high detection efficiency, no need for electronic components, simple operation, and the ability to detect neutrons even at low fast-neutron fluences. In 2023, the STU laboratory acquired the TASLImage™ system for radon and neutron dosimetry using SSNTDs, successfully integrating it into its research portfolio. This presentation provides a brief overview of the fundamental principles of SSNTDs and highlights a series of experiments aimed at deepening our understanding of detector behavior under varying conditions, such as different neutron spectra, etching techniques, scanning configurations, degrader use, improper handling, and ageing and fading effects. Beyond controlled experiments, SSNTDs have been creatively applied in diverse contexts: measuring radon levels in caves and residential buildings, assessing doses from neutron isotope sources, performing neutron imaging, mapping angular distributions around deuterium-deuterium (DD) neutron sources, and applying advanced data analysis techniques, including Principal Component Analysis, Machine Learning, and Artificial Intelligence, done within the EU-funded PANDORA project. The results demonstrate the STU team's growing expertise in SSNTD technology, which holds promise for future applications in neutron and alpha dosimetry across Slovakia.

Speaker: Branislav Vrban (Slovenská technická univerzita v Bratislave)

42 Identifikace stopových množství uranu ve stíraných vzorcích pomocí rentgenové fluorescenční analýzy

Identifikace uranu ve vzorcích nemusí být založena jen na spektrometrii ionizujícího záření produkovaného při jeho radioaktivní přeměně, nýbrž efektivnější metodou může být stimulovaná emise charakteristického rentgenového záření uranu ve vzorku pomocí vhodného zdroje. V rentgenové fluorescenční analýze (XRF) mohou být těmito zdroji miniaturní rentgenky s urychlovacím napětím okolo 50 kV. Pokud rentgenové záření z takového zdroje dopadá na vzorek s uranem, díky vysokému účinnému průřezu pro absorpci fotoelektrickým jevem dochází k ionizaci a excitaci atomu uranu vyražením elektronu z hladiny L atomového obalu. Poté téměř okamžitě dochází k zaplnění hladiny L elektronem z vyšší energetické hladiny a přebytečná energie je s vysokou pravděpodobností emitována z atomu ve formě charakteristického rentgenového záření. Jelikož energii charakteristického záření lze snadno přiřadit danému prvku a energetickému přechodu, jediným krátkým měřením provedeným se spektrometrickým detektorem lze ve vzorku identifikovat většinu přítomných prvků. XRF dokáže identifikovat i uran, jelikož se však jedná o metodu atomové spektrometrie, nedokáže již rozpoznat jednotlivé izotopy uranu.

V rámci kontrolní činnosti SÚJB v oblasti systému jaderných záruk jsou stírané vzorky analyzovány metodou SIMS (Secondary-ion mass spectrometry) v Centru výzkumu Řež s.r.o. Doposud užívaný postup zahrnoval extrakci částic ze stěrů a jejich nanesení na podložku křemíku nebo skelného uhlíku, identifikaci zájmových částic mezi obrovským množstvím nespecifického prachu a prvkovou nebo izotopovou analýzu vybraného souboru jednotlivých částic. Pro zlepšení analýzy a zvýšení efektivity mohou být stírané vzorky před samotnou extrakcí analyzovány nedestruktivními metodami jako je XRF pro ověření přítomnosti a určení místa výskytu zájmových částic. Detekce uranu metodou XRF se provádí na nerozbaleném stěru v plastovém uzavíratelném sáčku. Získaná mapa rozložení uranu na povrchu stěru slouží jako předloha pro výběr míst odsávání částic ze stěru.

V příspěvku jsou popsány výsledky experimentů vedoucí k vývoji metody pro XRF mapování uranu ve stíraných vzorcích, ve kterých by měly být částice uranu lokalizovány s přesností jednotek milimetrů a s detekčním limitem na úrovni jednotek ng/mm2.

Speaker: Tomáš Trojek (Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská, České vysoké učení technické v Praze)

43 ROJ dronů a robotů pro hlídání důležitých objektů a autonomní průzkum

Bude představen systém ROJ vyvíjený společně na Vysokém učení technickém a Univerzitě obrany. Jde o plně autonomní robotickou skupinu UAS (až 10 ks) a UGV (až 4 ks), včetně řídicí stanice, programového vybavení a komunikačního subsystému. Systém je připraven plnit rozmanité úlohy včetně inspekce či dozoru nad budovami,hlídání pohybu osob, vyhledávání CBRN hrozeb, přesného 3D mapování předem neznámé oblasti, identifikace objektů pomocí onboard kamer a neuronových sítí.
Výhodou systému je mimo jiné to, že všechny jeho vyšší vrstvy jsou vyvíjeny na našich pracovištích.
Bude představena technika, tj. jednotlivé drony, pozemní roboty, operátorská stanice. Dále budou představeny algoritmy pro plánování trajektorie a autonomní provoz dronů a robotů. Prostor bude také věnován výsledkům komplexního experimentu s vyhledáváním radiačních zdrojů provedených v srpnu 2025 .

Speaker: Prof. Luděk Žalud (Vysoké učení technické v Brně)

44 Optimalizace měření izotopů uranu v jaderných materiálech pomocí spektrometrie záření gama v laboratoři spektrometrie SÚRO Praha

Jaderné materiály nejsou v laboratořích spektrometrie záření gama Státního ústavu radiační ochrany (SÚRO) běžně analyzovány. Analýza izotopů uranu pomocí gama spektrometrie však může poskytnout cenné výsledky úvodního screeningu bez nutnosti složité přípravy vzorků. Aplikace této metody je však náročná nejen z hlediska požadavků na vysokou citlivost měření, ale také vzhledem k charakteru píků jednotlivých izotopů uranu, které vyžadují použití detektorů s vysokým energetickým rozlišením. Cílem práce bylo prověřit možnosti a optimalizovat postupy pro měření izotopů uranu pomocí spektrometrie záření gama v laboratořích SÚRO Praha.
Pro návrh a optimalizaci měřicích postupů byly vybrány dva detektory. Prvním byl planární LEGe detektor s aktivní plochou 2 000 mm$^{2}$, instalovaný ve stínicí komoře celotělového počítače. Toto uspořádání umožnilo testovat různé konfigurace doplňkového stínění, včetně posouzení vlivu stínění samotného detektoru nebo naopak pouze měřeného vzorku. Druhým použitým detektorem byl BEGe detektor s aktivní plochou 5 000 mm$^{2}$, umístěný v železném stínění s vnitřní měděnou kobkou. Vzhledem k tomu, že BEGe detektor je běžně využíván pro měření energií až do 3 MeV, byly testy zaměřeny především na optimalizaci nastavení analyzátoru a parametrů spektra pro nízkoenergetická měření.
Testovací měření byla provedena jak na vzorcích ochuzeného a obohaceného uranu, tak na uranových peletách používaných jako palivo ve výzkumném jaderném reaktoru.

Speaker: Lenka Dragounová (SÚRO, v.v.i.)

45 Experimentální stanovení velikosti polaritního jevu ionizačních komor při měření veličiny kerma ve vzduchu pro různé normalizované kvality fotonových svazků

Cílem studie je experimentální stanovení velikosti polaritního jevu ionizačních komor využívaných pro měření veličiny kerma ve vzduchu při činnosti Kalibrační laboratoře SÚRO a Odboru lékařských expozic SÚRO. Pro experiment bylo vybráno 14 ionizačních komor, z toho 10 referenčních a 4 pracovní. Vybrané komory jsou různých tvarů (planparalelní, sférické, cylindrické a jiné) s efektivním objemem od 0.07 ccm do 1255 ccm. Měření je prováděno v referenční geometrii akreditovaným zkušebním postupem SOP 10 pro vybrané kvality normalizovaných rentgenových svazků (N10, N20, N40, N80, N150, N300) a pro svazky S-Cs a S-Co podle normy ISO 4037.
Velikost polaritního jevu je v této studii charakterizována faktorem k_pol spočteným ze vztahu k_pol = 2·|P-N| / (P+N) , kde P je absolutní hodnota elektrické odezvy dané ionizační komory v určitém svazku záření při kladné hodnotě pracovního napětí, N je pak absolutní hodnota elektrické odezvy téže komory pro identické podmínky ozáření, ale při záporné polaritě pracovního napětí. Pojmy „kladná polarita“ a „záporná polarita“ se přitom vztahují k nominální hodnotě napětí, kterou indikuje zdroj pracovního napětí komory.
Výstupem studie jsou změřené hodnoty velikosti polaritního jevu jednotlivých ionizačních komor pro různé kvality svazku, a grafické znázornění těchto změřených hodnot.

Speaker: Jana Krchovová (Státní ústav radiační ochrany, v.v.i.)

46 Rozšírenie etalónu neutrónov na SMÚ o sadu tieniacich kužeľov a neutrónovú sondu DIAMON HE

K vybaveniu metrologického laboratória Slovenského metrologického ústavu v decembri 2024 pribudla neutrónová sonda DIAMON HE a počas leta 2025 sa etalón doplnil o sadu tieniacich kužeľov. Neutrónová sonda DIAMON je prvý prenosný detekčný systém typu „ všetko v jednom“, ktorý dokáže vykonávať neutrónovú spektrometriu, rekonštruovať rozloženie smeru neutrónov a správne určiť jednotlivé veličiny v reálnom čase, je teda využiteľná v oblastiach ako sú spektrometria a dozimetria. DIAMON vznikol ako akronym z Direction aware, Isotropic and Active neutron MONitor with spectrometric capabilities. Sonda je vhodná na meranie neutrónov s energiami až do 5 GeV, čiže vysoko energetických neutrónov. Na kalibráciu neutrónovej sondy DIAMON HE sa na SMÚ použila sada tieniacich kužeľov. Túto sadu tvoria 3 tieniace kužele s priemerom prednej časti 2, 5 a 7 cm, ktoré sú zložené z prednej časti vyrobenej zo železa a zadnej časti z HDPE bez obsahu bóru. Tieniaci kužeľ by mal mať zanedbateľnú priepustnosť pre priame neutróny a veľkosti našich kužeľov sú vhodné pre všetky energie neutrónov, odporúčané normou ISO 8529-1. Výsledky kalibrácie sondy DIAMON HE sa porovnali s výsledkami kalibrácie sondy Berthold LB6411.

Speaker: Mrs Petra Konečná (Slovenský metrologický ústav)

47 Implementácia a testovanie stacionárneho režimu radónovej komory

Slovenský metrologický ústav v rámci predchádzajúcich projektov vyvinul zariadenie na metrologické testovanie a kalibráciu prístrojov, ktoré merajú objemové aktivity radónu. Systém pozostáva z kalibračnej radónovej komory AiRneSt a suchých prietokových zdrojov typu RF so soľami ²²⁶Ra. Komora je z nehrdzavejúcej ocele a má vnútorný objem približne 1 m³. Umožňuje generovať koncentrácie ²²²Rn v rozsahu od 100 Bq·m⁻³ do 100 kBq·m⁻³.
V súčasnosti komora pracuje v režime samorozpadu: naplní sa radónom s presne určenou počiatočnou koncentráciou a tá potom prirodzene klesá v dôsledku rádioaktívneho rozpadu. Tento režim je vhodný najmä na presné určovanie časového priebehu rozpadu radónu a na overovanie referenčných hodnôt.
Cieľom výskumu je vyvinúť a overiť postup, ktorý umožní prechod z režimu samorozpadu na stacionárny režim. Navrhovaný spôsob prevádzky vychádza z modelu s konštantným prísunom radónu a konštantnou ventiláciou. Tento model opisuje časový priebeh objemovej aktivity radónu a(t) ako exponenciálny nábeh k stacionárnej (ustálenej) hodnote, pričom do popisu vstupujú parametre rozpadovej konštanty λ, ventilačného koeficientu k, rýchlosti prísunu R a objemu V.
Hlavným prínosom stacionárneho režimu je udržiavanie konštantnej radónovej koncentrácie a stabilného prietoku vzduchu počas meraní. To zlepšuje reprodukovateľnosť a presnosť expozície a súvisiacich meraných parametrov.

Speaker: Viktoria Benková (Slovenský metrologický ústav)

48 Building the Slovak primary national standard of beta radiation dosimetric quantities

Dosimetric quantities for beta radiation are the personal dose equivalent at a depth of 0.07 mm Hp(0.07) and the personal dose equivalent in the eye lens at a depth of 3 mm Hp(3). To ensure their metrological traceability in the Slovak Republic, it is necessary to build a new national standard for beta radiation dosimetric quantities. In March 2023, the Slovak Institute of Metrology began its construction by providing a measuring bench containing three beta sources 147Pm, 85Kr and a 90Sr/90Y covering beta radiation mean energies from about 0.07 MeV to 0.8 MeV, these sources are traceable to the German National Metrology Institute, Physikalisch-Technische Bundesanstalt (PTB). For extension of the national standard by a primary method, a Böhm extrapolation chamber was used. By moving the electrode behind the entrance window and placing polyethylene terephthalat (PET) and polymethyl methacrylate (PMMA) absorbers of various thicknesses in front of the extrapolation chamber, the relationship between the measured ionization current and the distance between the entrance window and the electrode was analyzed. A linear extrapolation of this relationship to zero allows to determine the reference value of Hp(0.07).
For the correct determination of the reference value, it is necessary to know several correction factors of the extrapolation chamber. These are mainly corrections for backscatter, perturbation by the chamber wall, bremsstrahlung, air density, ionization losses due to recombination, and others (see ISO 6980 2:2023). For beta sources located inside the measuring bench at the reference distances according to ISO 6980 1:2023, these corrections were calculated and used in the calculation of the reference value of Hp(0:07). Measurements show good agreement with PTB reference values, except for 147Pm which will undergo further measurements using the SMU extrapolation chamber directly at PTB.

Speaker: Stanislav Sandtner

49 Nástroj v prostředí MATLAB pro korekci na samoabsorpci ve spektrometrii gama

Spektrometrie gama představuje efektivní nedestruktivní metodu pro identifikaci a kvantifikaci radionuklidů emitujících záření gama. Řádné vyhodnocení spekter se však neobejde bez provedení několika korekcí. Jednou z nich je korekce na samoabsorpci, která hraje významnou roli při analýze hmotných vzorků větších objemů. Pokud se měřené vzorky výrazně liší hustotou nebo prvkovým složením od kalibračního standardu, dochází v odlišné míře k absorpci záření v matrici, což může významně ovlivnit výsledky analýzy. Zohlednění tohoto efektu je nezbytné pro správné stanovení aktivity radionuklidů.
V laboratoři spektrometrie gama na Katedře dozimetrie a aplikace ionizujícího záření (KDAIZ) jsou pro záznam a vyhodnocení spekter využívány nástroje softwarového balíku Genie 2000. Tento program umožňuje pokročilou analýzu spekter včetně zahrnutí nezbytných oprav, jako je odečet pozadí, přepočet aktivity s ohledem na radioaktivní přeměnu nebo zohlednění pravých sumací. Korekce na samoabsorpci však k dispozici není, neuvažujeme-li možnost využití matematické účinnostní kalibrace pro výrobcem charakterizovaný detektor.
Pro potřeby laboratorních analýz prováděných na KDAIZ jsme proto v prostředí MATLAB vyvinuli vlastní pomocný nástroj, který automatizuje korekci na samoabsorpci u většího množství spekter. Motivací byla snaha urychlit a zefektivnit časově náročné ruční zpracování. Aplikace s grafickým uživatelským rozhraním umožňuje načtení dat z výstupního souboru programu Genie 2000 (RPT) a jejich filtrování podle definovaných kritérií. Vybrané hodnoty aktivity jsou následně korigovány na efekt samoabsorpce v závislosti na energii záření a hustotě materiálu. Použitá korekční matice je stanovena na základě simulací odezev detektorů metodou Monte Carlo pomocí kódu MCNP.
Nástroj je navržen pro snadné použití při rutinní analýze vzorků a bude volně dostupný prostřednictvím MATLAB File Exchange. Přestože integrace aplikace do prostředí MATLAB, které nabízí pokročilé možnosti vědecko-technických výpočtů, představuje výhodu, bude program distribuován také jako samostatná (standalone) aplikace nevyžadující MATLAB licenci pro svůj běh.

Speaker: Pavel Novotný (Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská ČVUT v Praze)

50 Problematika stanovení světelného výtěžku nanokompozitního scintilátoru na bázi nanopráškového CsPbBr₃ a polystyrenu

Nanokrystalický perovskitový scintilátor CsPbBr₃ vykazuje emisi s maximem okolo 525 nm, velmi vysoké efektivní protonové číslo Z_eff a velmi rychlý, subnanosekundový dosvit. Jedná se nicméně o koloidní roztok, což značně omezuje jeho aplikovatelnost k detekci ionizujícího záření. Nanokrystaly lze zabudovat do polystyrenové matrice a tím vytvořit nanokompozitní materiál, který sice má snížené Z_eff a omezenou transparentnost, otevírají se mu nicméně nové potenciální aplikace, např. jako jedna ze složek v tzv. metascintilátorech pro pozitronovou emisní tomografii.
Právě omezená transparentnost vzorku společně s jeho nehomogenitou jsou příčinou komplikovaného stanovení světelného výtěžku. Existuje naprosté minimum prací s publikovanou hodnotou světelného výtěžku pro daný materiál, přičemž popis metody stanovení výtěžku nedovoluje zhodnotit, zda byly uváženy všechny faktory ovlivňující výsledek a tím i správnost hodnoty světelného výtěžku. V této práci bude představen náš přístup, který staví na jedné z předchozích prací, ale s explicitním uvážením jevů, jejichž vliv dosud takto zhodnocen nebyl. Metoda byla aplikována na sadu vzorků tlouštěk v řádu stovek mikrometrů, s hmotnostním plněním CsPbBr₃ od 0,1 % do 10 %.

Speaker: Petr Průša (Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská, České vysoké učení technické v Praze)

51 Optimalizácia procesu modelovania HPGe detektora v kóde MCNP

Modelovanie HPGe detektorov prostredníctvom výpočtových kódov je bežným postupom na stanovenie detekčných účinností pre rôzne geometrie merania. Predpokladom využitia takéhoto postupu je precízna validácia modelu meraním. Limitujúcim faktorom modelovania HPGe detektorov je nedostupnosť niektorých, najmä geometrických, parametrov detektora. Technická dokumentácia obvykle obsahuje len základné informácie o mŕtvej vrstve a vnútornom usporiadaní detektora ako napríklad priemer a dĺžka germániového kryštálu, vzdialenosť kryštálu od vonkajšieho hliníkového puzdra (endcapu), jeho hrúbka a pod. Viaceré geometrické parametre, ako napr. hĺbka a priemer vnútorného otvoru kryštálu, zakrivenia hrán kryštálu, alebo vnútorné usporiadanie detektoru ako celku zahŕňajúc konštrukčné časti vo vákuovej časti detektora, často nie sú dostupné. Vytvorenie validovaného modelu vo výpočtovom kóde preto vyžaduje vykonanie viacerých dodatočných analýz za účelom stanovenia týchto neznámych parametrov a následnú optimalizáciu modelu, tzv. „fine tuning“.
V práci bol modelovaný detektor typu GC od firmy Canberra/Mirion za použitia výpočtového kódu MCNP. Navrhli a overili sme viacero postupov pre stanovenie nedostupných parametrov detektora. Ich výsledkom bola postupná optimalizácia modelu detektora, kedy sa dosiahli rozdiely medzi vypočítanými a nameranými detekčnými účinnosťami na úrovni 1-2 %. Výsledkom našej práce je vypracovanie metodiky pre optimalizáciu modelu detektora.

This work was funded by the European Commission—Project DELISA-LTO (No.101061201).

This work was also supported by the call for PhD students and young researchers of Slovak University of Technology in Bratislava to start a research career (Grant 23-03-04-B). Call for PhD students and young researchers was supported by call 09I03-03-V05, financed by RRP SR.

Speaker: Branislav Stribrnsky

52 Štandardizácia rádionuklidov Co-60 a Lu-177 pomocou techniky kvapalinovej scintilačnej spektrometrie a primárnych metód merania TDCR, CIEMAT/NIST a 4π-β/γ koincidenčného merania

Práca bola zameraná na zavedenie metód primárnej etalonáže pomocou techniky kvapalinovej scintilačnej spektrometrie a troch primárnych metód merania – TDCR, CIEMAT/NIST a 4π-β/γ koincidenčného merania – s cieľom zabezpečiť metrologickú nadväznosť na primárny etalón pre jednotlivé súčasti Národného etalónu aktivity rádionuklidov č. 017/99. Sledovanými rádionuklidmi boli Co-60 (T½ = 5,2711(8) r) predstavujúci typického predstaviteľa negatrónového žiariča emitujúceho aj sprievodné gama žiarenie, a krátko-žijúci medicínsky rádionuklid Lu-177 (T½ = 6,647(4) d).
Ako zdroj nukleárnych a premenových dát bola použitá databáza DDEP (http://www.lnhb.fr/). Na výpočet teoretických detekčných účinností bol použitý výpočtový program NUR2020. Merania sa realizovali na zariadeniach HIDEX 300SL a TDCR-G, ktorými SMÚ disponuje. SMÚ sa zúčastnil na medzinárodných porovnávacích meraniach, vďaka ktorým získal vstupný materiál vo forme rádioaktívnych roztokov. Jednalo sa o účasti na pilotnej štúdii pre Co-60 organizovanej BIPM, následne preklasifikovanej na kľúčové porovnanie pod označením BIPM(II)-K1.Co-60, a na doplnkovom porovnaní pre Lu-177 pod označením CCRI(II)-S16.Lu-177 organizovanom Institute for Radiation Physics, University of Lausanne, Švajčiarsko.
Výsledky meraní boli vo veľmi dobrej zhode s ostatnými účastníkmi porovnaní, čo potvrdzujú výsledky zverejnené vo Final Report-och jednotlivých porovnaní. Na ich základe boli podané žiadosti o vyhlásenie nových CMC zápisov v databáze KCDB vedenej BIPM.

Speaker: Matej Krivošík

53 Enviromentální měření ionizujícího záření v ELI-Beamlines

ELI-Beamlines je vědecké výzkumné centrum, které využívá k experimentům vysoce výkonné pulzní lasery s délkou pulzů v řádu femtosekund, které poté generují paprsky ultrarelativistických částic. ELI-Beamlines je dle atomového zákona pracoviště III. Kategorie, u kterého charakter prvovozovaných zdrojů nevyžaduje monitorování okolí, ani výpustí. Experimentální budova se nachází uprostřed obce,  proto jsme se rozhodli v rámci zajištění soustavného dohledu nad radiační ochranou rozšířit rutinní monitorování vnitřních prostor i monitorování okolí. Tento příspěvek Vám představí enviromentální měření prováděná detektory na bázi opticky stimulované luminiscence (BeO) a HPGe spektrometrem. Dále pravidelně testujeme vodu z chladicích okruhů z experimentální části budovy a filtry ze vzduchotechniky, abychom vyloučili možnou radioaktivní kontaminaci výpustí.

Speaker: Petra Fedačková (Extreme Light Infrastructure ERIC - ELI Beamlines)

ELI - enviromentální měření ionizujícího záření.pdf

Kávová prestávka

Metrológia, meranie a prístrojová technika

Garanti sekcie: Jakub Lüley, Petr Průša

Conveners: Jakub Luley (Slovak University of Technology in Bratislava), Petr Průša

54 Testování a uvádění do provozu nového leteckého spektrometru Rad-Patrol2

V červnu 2023 byl dokončen projekt GAMALET „Vývoj a výzkum nového leteckého spektrometru“. Hlavním řešitelem projektu byla společnost NUVIA,a.s. a partnerem Státní ústav radiační ochrany, v.v.i., jenž se podílí na testování a ověřování správné činnosti leteckého spektrometru. V říjnu téhož roku bylo zdárně ukončeno i oponentní řízení tohoto projektu. Již během dokončovací fáze projektu v květnu 2023 byly zahájeny testy nového leteckého spektrometru s názvem Rad-Patrol2 v rámci certifikace pro použití na vojenských vrtulnících Armády České republiky. V rámci dalších testování a zkušebních letů byly nastaveny parametry pro stanovení dávkového příkonu v 1 metru nad zemi pro různé typy detektorů (CeBr3, NaI(Tl) 2“ x 2“, HPGe). Byla provedena první měření pro stanovení pozadí vrtulníků Mi-17 (AČR) a Bell412 (PČR) a příspěvku kosmického záření gama. Do ostrého provozu byl spektrometr uveden v rámci Mezinárodního cvičení leteckých skupin AGC25 ve Švýcarsku v červnu 2025. V prezentaci jsou popsány výhody nového spektrometru v porovnání se starým leteckým spektrometrem IRIS a jsou uvedeny výsledky z některých testů a monitorování radiační situace.

Speaker: Marcel Ohera (Státní ústav radiační ochrany)

55 IoT based radiation monitoring at STU

This topic deals with the development of the smart IoT based radiation monitoring nodes which will be part of the STU-GUARD radiation monitoring systems. It starts with the critical scenarios identified for the system to be deployed. Then presets the features and the specifics of the target system consisting of smart devices consist of a microcontroller, communication module and several configurations of radiation measurement tubes. In the last part, the setup consisting of Geiger-Muller detectors measuring gamma radiation is presented with some experimental results. The experiments were focused on measuring the effective dose of gamma radiation.

Speaker: Štefan Čerba (Slovak University of Technology in Bratislava)

Radón a ďalšie prírodné zdroje žiarenia

Garanti sekcie: Monika Műllerová, Ondřej Ploc, Václav Štěpán

Conveners: Monika Müllerová (FMFI UK BRATISLAVA), Ondřej Ploc (Ústav jaderné fyziky AVČR, v. v. i.), Václav Štěpán (CTU FNSPE)

56 Radón pod lupou mikrodozimetrie: od rizika rakoviny po chronickú obštrukciu pľúc

Podľa údajov UNSCEAR pochádza viac ako 80% celkovej radiačnej záťaže obyvateľstva z prírodných zdrojov žiarenia. Najväčší príspevok pritom predstavuje inhalácia krátkožijúcich produktov premeny radónu (²²²Rn). Tieto produkty sa po vdýchnutí deponujú na relatívne malej ploche dýchacích ciest, kde ožarujú cieľové bunky bronchiálneho epitelu. Výsledkom je zvýšené riziko poškodenia DNA a následná transformácia buniek vedúca k vzniku zhubného nádoru.
Karcinogénny účinok produktov premeny radónu sa výrazne zosilňuje v prítomnosti fajčenia, ktoré mení morfometriu aj funkciu dýchacích ciest, zvyšuje hrúbku mukóznej vrstvy a spomaľuje mukociliárnu očistu pľúc. Tieto zmeny ovplyvňujú nielen depozíciu aerosólových častíc, ale aj chronické zápalové procesy, ktoré stoja pri vzniku chronickej obštrukčnej choroby pľúc (CHOCHP). Chronická obštrukcia tak predstavuje patologický dôsledok dlhodobej fajčiarskej expozície.
Fajčenie a radónová expozícia patria medzi kľúčové faktory určujúce riziko vzniku rakoviny pľúc, avšak ich vzájomná interakcia zostáva stále nedostatočne objasnená. Bez detailného pochopenia synergického pôsobenia týchto dvoch polutantov nie je možné adekvátne posúdiť riziko vzniku rakoviny pľúc pre rôzne fajčiarske skupiny s rôznou dĺžkou a intenzitou fajčenia.
Nádorové bunky majú monoklonálny pôvod – pochádzajú z jednej pôvodne transformovanej bunky. Štúdium procesov prebiehajúcich na bunkovej úrovni je preto nevyhnutné pre pochopenie mechanizmov radiačnej karcinogenézy. Experimentálne a teoretické metódy umožňujúce štúdium týchto zmien na bunkovej úrovni poskytuje mikrodozimetria. Hoci mikrodozimetrické modely nepopisujú kompletný proces karcinogenézy, umožňujú objasniť vplyv vybraných parametrov podieľajúcich sa na vzniku rakoviny.
V rámci prednášky predstavíme mikrodozimetriu ako účinný a flexibilný nástroj na kvantifikáciu radiačného rizika z expozície radónu s možnosťou zahrnutia účinkov fajčenia na bunkové poškodenie. Diskutované budú rozdiely v radónovom riziku medzi vekovými a expozičnými skupinami, ako aj medzi pobytovým a banským prostredím. Zároveň budú prezentované možnosti využitia biologických účinkov radónu ako indikátorov pľúcnych zmien vyvolaných fajčením, čo môže prispieť k rekonštrukcii regeneračných procesov v pľúcach u abstinujúcich fajčiarov. Osobitná pozornosť bude venovaná hodnoteniu senzitivity bazálnych a sekrečných buniek, ktoré sú často považované za rovnocenné cieľové bunkové populácie. Niektoré práce však naznačujú, že bazálne bunky sú niekoľkonásobne citlivejšie a ich dominantný podiel na celkovej biologickej odozve treba zohľadniť.

Speaker: Radoslav Böhm (FMFI UK v Bratislave)

Obedná prestávka

Radón a ďalšie prírodné zdroje žiarenia

Garanti sekcie: Monika Műllerová, Ondřej Ploc, Václav Štěpán

57 Národní radonová databáze - vývoj, výzvy a výstupy

V příspěvku posluchače seznámíme s vývojem Národní radonové databáze ("NRD"), která od základu mění způsob evidence povinných údajů a výsledků měření přírodních radionuklidů v domech, půdním vzduchu, na radonových a NORM pracovištích, ve stavebních materiálech a vodách. Zároveň jsou evidovány efektivní dávky pracovníků a uvolňovaná látka z NORM pracovišť.
V příspěvku ukážeme praktické vedení výsledků, zmíníme bezpečnost užívání - autorizace osob,práce s NRD jak z pozice uživatele tak operátora úřadu. Předvedeme mapové výstupy,zmíníme výzvy, benefity a budoucnost.

Speaker: Marcela Bercikova (SÚJB)

58 Radón v slovenských prameňoch – odozva mikroorganizmov na radiačný stres

Ionizujúce žiarenie patrí medzi významné stresové faktory pre živé organizmy. Väčšina poznatkov o jeho biologických účinkoch pochádza zo štúdií zameraných na ožiarených jedincov po haváriách jadrových zariadení alebo z experimentálnych modelov, pričom pozornosť bola venovaná predovšetkým akútnym zdravotným rizikám. V prirodzenom prostredí však hrá kľúčovú úlohu radón, ktorý predstavuje takmer polovicu celkovej radiačnej záťaže človeka. Jeho účinky sú predmetom mnohých epidemiologických a klinických štúdií, predovšetkým v súvislosti s inhaláciou, keďže je spájaný so zvýšeným rizikom vzniku rakoviny pľúc.
V tejto práci sme sa však zamerali na odlišný aspekt – nie na priame účinky radónu na človeka, ale na jeho vplyv ako environmentálneho stresora na mikrobiálne spoločenstvá v prostredí podzemných vôd. Vhodný model pre štúdium vplyvu ionizujúceho žiarenia predstavujú archeóny, keďže ich membrány obsahujú lipidy viazané éterovými väzbami, známe vysokou odolnosťou voči extrémnym podmienkam. Tieto lipidové metabolity sú vo vodnom prostredí stabilné a nedegradujú, čo umožňuje ich chemickou analýzou získať spoľahlivý obraz o selekčných tlakoch, ktorým boli mikroorganizmy vystavené. Podzemné pramene a vrty tak poskytujú prirodzené a stabilné prostredie na sledovanie vplyvu radónu na tieto mikrobiómy.
V našej štúdii sme analyzovali 21 prameňov a vrtov v západnej a strednej časti Slovenska, pričom sme sa zamerali na vzťah medzi aktivitou radónu a zložením mikrobiálnych ekosystémov archeónov, reprezentovanými lipidovými biomarkermi. Súčasne sme sledovali aj ďalšie fyzikálno-chemické parametre vody ako teplota, pH, či mineralizácia. Viacrozmerné štatistické analýzy (PCA, klastrovanie) ukázali, že radón, spolu s teplotou, predstavuje významný selekčný faktor ovplyvňujúci zloženie podzemných mikrobiálnych spoločenstiev. Na základe týchto parametrov sme identifikovali tri hlavné typy prameňov: studené rádioaktívne, studené nerádioaktívne a horúce nerádioaktívne. Viacnásobná lineárna regresná analýza potvrdila, že aktivitu radónu možno vo veľkej miere predikovať lipidovým zložením archeónov (R = 0,95; R² = 0,91), pričom najvýraznejšiu odozvu na radiačný stres vykazovali glykolipidy (p < 0,006), ktoré sa tak javia ako kľúčové biomarkery adaptácie na radiačný stres. Už pri koncentráciách nad 60 Bq/L bolo možné pozorovať zreteľné zmeny v profiloch všetkých skúmaných lipidových skupín.
Tieto výsledky naznačujú, že radónové pramene sú unikátne modelové ekosystémy, kde možno sledovať adaptácie mikroorganizmov na ionizujúce žiarenie. Archeóny prostredníctvom ich lipidových profilov tak poskytujú netradičný pohľad na štúdium biologických účinkov radónu, pričom sa ponúkajú ako vhodný bioindikátor pre hodnotenie pôsobenia radiácie.

Speaker: Dr Terézia Eckertová (FMFI UK BRATISLAVA)

59 Variácie objemovej aktivity radónu v Demänovskej jaskyni Slobody a odhad efektívnej dávky pre sprievodcov a návštevníkov jaskyne

Na Slovensku je v súčasnosti viac ako 8300 jaskýň, z ktorých je 45 voľne prístupných a 18 prístupných so sprievodcom. Všetky jaskyne spravuje Štátna ochrana prírody SR – Správa slovenských jaskýň, ktorá zároveň 13 sprístupnených jaskýň prevádzkuje a v nich vykonáva monitoring objemovej aktivity radónu (OAR). Monitoring prebieha pomocou stopových detektorov Ramarn (SÚJCHBO, ČR), ktoré sa menia v šesťmesačných intervaloch v mesiacoch apríl a október a v Demänovskej jaskyni Slobody sa vykonáva na dvoch stanovištiach. Pretože Demänovská jaskyňa slobody patrí k najnavštevovanejším jaskyniam na Slovensku, cieľom výskumu bolo zistiť detailné časové a priestorové variácie objemovej aktivity radónu. Na meranie, ktoré sa zrealizovalo v období máj 2021 až december 2023, bolo zvolených 6 stanovíšť, na ktorých zároveň prebiehal výskum jaskynnej mikroklímy. Meranie sa realizovalo pomocou rovnakého typu detektorov, ktoré sa však menili po mesačnej expozícii, s cieľom zistiť charakter sezónnej zmeny OAR. Okrem stanovišťa Těsnohlídkovo jazero, sa všetky ostatné nachádzali priamo na alebo v blízkosti prehliadkovej trasy. Zistilo sa, že OAR sa pohybovala v intervaloch: Těsnohlídkovo jazero (190 – 1310) Bq/m3, Rázcestie (650 – 6100) Bq/m3, Hlboký dóm (250 – 2500) Bq/m3, Trikolórové jazero (270 – 3310) Bq/m3, Cintorín (190 – 2900) Bq/m3 a Ružový dóm (1900 – 5400) Bq/m3. Najnižšia priemerná OAR sa zistila na stanovišti Cintorín, ktoré je v blízkosti východu z jaskyne, rovná 730 Bq/m3. Najvyššia priemerná OAR bola zaznamenaná v Ružovej sieni, dosahovala 3200 Bq/m3. Na každom stanovišti bola pozorovaná sezónna zmena koncentrácie radónu v ovzduší, s dvomi maximami počas roka. Prvé maximum sa objavilo v jarných mesiacoch apríl až jún, druhé v jeseni, počas mesiacov september až november. V období október 2022 až september 2023 bola jaskyňa pre návštevníkov zatvorená kvôli rekonštrukcii osvetlenia. Kvôli prebiehajúcim prácam bol jeden z vchodov do jaskyne počas pracovnej doby trvalo otvorený, no vplyv na hodnotu OAR nebol zistený. Ročná efektívna dávka pre sprievodcov a návštevníkov jaskýň bola vypočítané podľa ICRP 137. Efektívne dávky pre návštevníkov, ktorí absolvovali krátky okruh (bez Ružovej siene), sa pohybovali v intervale (11-38) μSv za jednu návštevu jaskyne, v závislosti na OAR v mesiaci, v ktorom návštevu jaskyne vykonali. Ak absolvovali dlhý okruh, efektívne dávky ležali v intervale (20-63) μSv za jednu návštevu. Okrem stabilných sprievodcov sú v jaskyni počas letnej turistickej sezóny zamestnaní aj dočasní sprievodcovia. Pre trvalých sprievodcov boli v sledovanom období odhadnuté ročné efektívne dávky v rozsahu 1,6 – 10,5 mSv, podľa počtu hodín strávených v jaskyni v danom mesiaci a OAR v tomto mesiaci, pre dočasných sprievodcov (1,5-3) mSv. Hodnoty efektívnej dávky neprekročili limit pre pracovníkov rovný 20 mSv za rok. Výskum bol podporený grantovou agentúrou VEGA cez projekt 2/0015/21 a APVV v rámci projektu APVV-23-0269.

Speaker: Iveta Smetanová (Ústav vied o Zemi, Slovenská akadémia vied, v. v. i.)

60 Reprezentativní výzkum distribuce ozáření od přírodních zdrojů v souvislosti s bydlením v ČR

V letech 2021 – 2024 byl v ČR realizován projekt „Výzkum distribuce objemové aktivity radonu v bytovém fondu“. Projekt byl zaštítěn Státním úřadem pro jadernou bezpečnost a podpořen Technologickou agenturou ČR. Důkladná metodická příprava umožnila proměřit roční objemovou aktivitu radonu (OAR) v reprezentativním vzorku zahrnujícím více než 2400 bytů v rodinných i bytových domech spolu se zaznamenáním technického stavu budov. Pětina objektů byla navíc navštívena experty, kteří mapovali rovněž střednědobou OAR, intenzitu výměny vzduchu a příkon prostorového dávkového ekvivalentu v místnostech. Bude prezentována použitá metodika a první výsledky projektu.

Speaker: Ivana Fojtíková

61 Studium vyluhovatelnosti přírodních radionuklidů z pevných NORM

Tato studie se zaměřuje na proces vyluhování přírodních radionuklidů (NORM) z pevných materiálů uvolňovaných do životního prostředí v České republice. Cílem bylo posoudit chování vybraných radionuklidů ve vodných výluzích z různých druhů pevných odpadů vznikajících na pracovištích dle § 87 Vyhlášky č. 422/2016 Sb.

Pro hodnocení byla použita standardní jednostupňová vsádková zkouška podle ČSN EN 12457-4 (poměr kapalné a pevné fáze 10 l/kg, doba 24 h, laboratorní teplota). Ve výluzích připravených destilovanou vodou byly sledovány aktivity radionuklidů $^{238}$U, $^{234}$U, $^{226}$Ra, $^{228}$Ra a $^{228}$Th, pH a konduktivita. Výsledky ukázaly velmi nízkou míru rozpouštění radionuklidů do vodné fáze, většinou pod stanovenými limity pro kapalné NORM.

Doplňkově byl zkoumán vliv pH na uvolňování radionuklidů u vzorku popílku. pH výluhové vody bylo upraveno v rozmezí 3-11 (pomocí HCl nebo NaOH). Získané výsledky ukázaly, že s klesajícím pH stoupá vyluhování uranu i radia, což odpovídá očekávanému chování.

Celkově výsledky potvrzují vysokou chemickou stabilitu pevných NORM uvolňovaných v ČR a minimální riziko jejich dopadu na životní prostředí.

Speaker: Alena Kelnarová

62 Čtvrtá generace vyvíječů – uzávěry vyrobené pomocí 3D tisku, ověření a výběr vhodných sept

Pro potřeby dlouhodobého stanovení koeficientu ventilace v budovách (v délce trvání tří měsíců a více) byl zahájen vývoj nového typu vyvíječe. Tento vyvíječ je konstruován tak, aby vykazoval výrazně nižší odpary stopovacích chemikálií, a to v řádu jednotek mg/den, což umožní měření metodou TD/GC a bude doplňovat stávající kompozitní vyvíječ určený na měsíční měření.
Nový typ vyvíječe je navržen jako uzavřený systém, ve kterém stopovací chemikálie difunduje přes septum uzavírající skleněnou vialku. Konstrukce systému kombinuje skleněnou vialku se závitem, septem, uzávěrem a obalem vyrobeným pomocí technologie 3D tisku. Klíčovou součástí nové konstrukce je uzávěr, který je navržen tak, aby pevně uchytil septum o tloušťce 1–3 mm na tělo vyvíječe – skleněnou vialku. Přesné uchycení a rovnoměrné přitlačení septa je nezbytné pro splnění požadavku na konstantní rychlosti odparů a zaručuje stabilitu při dlouhodobém použití. Jako stopovací chemikálie byly použity vybrané polyfluorované uhlovodíky.
Jako nejvhodnější septum svými vlastnostmi pro daný účel se jeví nástřikové septum od výrobce J. G. Finneran Associates a konkrétně Advanced Green General Purpose (11/3 mm). S tímto septem má vyvíječ při teplotě 24 °C průměrný odpar kolem 2 mg/den tj. snížení vyvíjecí rychlosti o 70 % oproti předchozí verzi kompozitních vyvíječů s nerezovou kapilárou. Hlavní výhodou těchto dlouhodobých vyvíječů je prodloužení měření ventilace v budovách na celou topnou sezonu kdy dochází k největšímu nárůstu OAR v pobytových prostorách a jeho vlivu na zdraví člověka.

Speaker: Ondřej Pařízek (Státní ústav radiační ochrany, v. v. i.)

63 Influence of break wear particles on radon progeny behavior in indoor air

Recent studies indicate that brake wear particles (BWPs) generate large quantities of highly charged aerosol particles, predominantly negatively charged. As traffic-related aerosols represent a major fraction of urban air pollution, their admission indoors may influence the behavior radon decay products. The inhalation dose from radon progeny depends strongly on their attachment to aerosols, which determines their mobility and deposition in the respiratory tract. While the effects of laboratory aerosols (e.g., sulfate, NaCl, or latex particles) on radon progeny have been extensively investigated, little is known about their interactions with real-world anthropogenic aerosols, such as BWPs.
BWPs are characterized by a broad size distribution, high surface area, and electrical charging caused by triboelectric processes. These properties may significantly alter the equilibrium factor and unattached fraction of radon progeny, thus affecting indoor exposure conditions. Furthermore, their metal-rich composition suggests possible synergistic toxicological effects when co-deposited with alpha-emitting radionuclides. The potential impact of BWPs on radon progeny attachment, mobility, and dose distribution represents an important but so far unexplored research field with both radiological and public health implications.
This paper presents a new research project aimed at studying the properties of brake wear particles. The proposed study aims to investigate the influence of break wear particles on radon progeny behavior in indoor air.
Keywords: break wear particles, radon progeny, equilibrium factor

This work was supported by Slovak Research and Development Agency under the Contract no. VV-MVP-24-0227.

Speaker: Mr Miroslav Vanek (Technická Univerzita vo Zvolene)

64 Porovnanie komerčne predávaných detektorov radónu pre domáce použitie

V súčasnosti je veľký záujem venovaný expozícií obyvateľstva od radónu v pobytových a pracovných priestoroch. Toto povedomie sa zvyšuje už aj u bežného obyvateľstva, ktoré sa snaží zakúpiť si bežne dostupné detektory na meranie kvality ovzdušia v domoch. Z toho dôvodu je na trhu veľké množstvo elektronických radónových detektorov, či už pre domáce alebo profesionálne využitie. V tejto práci sú porovnané niektoré z nich. Okrem presnosti merania a odozvy sú v hodnotení zahrnuté aj praktické stránky použitia ako je využitie wifi, vnútorný akumulátor, záznam hodnôt a pod.
Medzi porovnávané detektory boli zaradené zariadenia: Airthings, RadonEye, RadonEye Plus, Radec, AlphaE a Corentium. Referenčnými radónovými detektormi boli AlphaGUARD od firmy Bertin a RPP detektor od firmy Piketronic.
Porovnávacie merania boli uskutočňované v reálnych rodinných domoch za bežných podmienok. Niektoré detektory sa nedali použiť vo všetkých prípadoch (absencia wifi v dome, nedostupný detektor v čase merania, nesúhlas obyvateľov s umiestnením veľkého počtu detektorov v danom dome...).
Na základe získaných údajov sú v príspevku zhrnuté výhody a nevýhody jednotlivých detektorov. Hlavnými závermi z uskutočnených meraní sú nasledovné tvrdenia. Airthings pre profesionálne sledovanie variácií radónu nie je vhodný. Radec nadhodnocuje objemové aktivity radónu, ale po prepočítaní kalibračnou krivkou ukazuje správne hodnoty. RadonEye nie je vhodný bez externého nabíjania, lebo nie je jasné akým časom sú priradené namerané údaje objemovej aktivity radónu v prípade výpadku prúdu. AlphaE je vhodný pre prostredia s vyššími objemovými aktivitami radónu, kvôli jeho detekčnému limitu udávaného výrobcom.

Speaker: Monika Müllerová (Fakulta matematiky, fyziky a informatiky, Univerzita Komenského v Bratislave)

65 RadoNET, 23IND07: Metrológia radónu: Senzorové siete veľkých budov a miest blízkej budúcnosti

Záväzným cieľom projektu je eliminovať rakovinu pľúc spôsobenú radónom, ktorej sa dá predísť zlepšením kvality vnútorného ovzdušia v budovách v Európe. Vývoj pokročilých senzorových sietí a kalibračných techník v konečnom dôsledku povedie k energeticky úspornejším a zdravším budovám v blízkej budúcnosti a k efektívnemu znižovaniu radónového rizika. Merania radónu sú relatívne jednoduché. Existujú rôzne metódy merania radónu, ako napríklad pasívne detektory (aktívne uhle, SSNTD a pod.) a aktívne monitory radónu. Mnohé z týchto metód sú však založené na zastaraných modeloch a starnúcej technológii. Okrem toho, detektory s pomerne dlhými časovými odozvami a s neoverenou linearitou môžu brániť včasným opatreniam na zmiernenie radiačnej expozície od radónu. V rámci tohto projektu sa vyvíjajú nové detektory radónu, ktoré zlepšia a integrujú súčasné technológie do sieti poskytujúce konzistentné a spoľahlivé merania radónu vo vnútorných priestoroch. Vytvoria sa inovatívne a nákladovo efektívne návrhy senzorov s rýchlejšou dobou odozvy, vylepšenou citlivosťou a s nižšou neistotou spolu s metódami kalibrácie na mieste. Projekt navyše vytvorí sieť týchto senzorov, ktoré budú schopné pokryť veľké budovy a využívať umelú inteligenciu na generovanie digitálnych replík. SMÚ ako národná metrologická inštitúcia a spoluriešiteľ tohto projektu poskytuje svoju radónovú laboratórnu infraštruktúru vo jeho vybraných pracovných úlohách.

Speaker: Pavol Blahušiak (Slovenský metrologický ústav)

66 Statistické zpracování dat obsahu radionuklidů v pitných vodách

Radioaktivita pitné vody je v České republice sledována již téměř 50 let. Systematické měření probíhá od roku 1998, kdy vstoupila v platnost tehdejší atomová legislativa (zákon č. 18/1997 Sb., tzv. atomový zákon, a vyhláška č. 307/1997 Sb.). Výsledky těchto měření jsou shromažďovány v databázi analýz pitné vody z veřejných vodovodů, kterou spravuje Státní úřad pro jadernou bezpečnost (SÚJB).
Tato práce se zaměřuje na rozbor, statistické zpracování a komplexní vyhodnocení měření obsahu přírodních radionuklidů v pitné vodě z veřejných vodovodů na území České republiky za období let 2017 až 2024. Cílem je analyzovat data získaná po roce 2017, kdy vstoupil v platnost nový Atomový zákon č. 263/2016 Sb., který přinesl významné změny v oblasti monitorování radiační bezpečnosti. Studie navazuje na výzkum provedený v rámci institucionální podpory (IP) z roku 2021, nazvaný „Průzkumová statistická analýza obsahu radionuklidů v pitných vodách“, který se zabýval obdobím let 1998 až 2016.
V rámci této práce bylo podrobně vyhodnoceno přibližně 13 000 záznamů z měření vzorků pitné vody, uložených v databázi Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. Data byla filtrována podle vyšetřovacích a referenčních úrovní stanovených aktuální legislativou a doporučeními. Jako hlavní indikátory obsahu radioaktivních látek byly vybrány ukazatele celkové objemové aktivity alfa, celkové objemové aktivity beta a objemové aktivity radonu ($^{222}$Rn).
Analýza odhalila výrazný pokles počtu odběrů po roce 2017, což odráží změny v legislativním rámci a úpravy monitorovacích povinností. Tyto změny umožnily omezit rozsah měření u zdrojů, které dlouhodobě vykazují stabilní a vyhovující hodnoty. Geografické hodnocení dat dále ukázalo, že odběry jsou rovnoměrně rozloženy napříč jednotlivými kraji. Nejvyšší počet vzorků byl zaznamenán v Kraji Vysočina, Jihomoravském a Plzeňském, které zároveň vykazují i vyšší podíl vzorků s překročením vyšetřovacích úrovní.

Speaker: Šárka Maříková (Státní ústav radiační ochrany, v. v. i.)

67 Pilotní stanovení objemových aktivit Ra-228 a Rn-226 v surové a balené minerální vodě v ČR

Cílem našeho projektu bylo v roce 2024 zavedení metodiky pro stanovení 228Ra na pobočkách Státního ústavu radiační ochrany, v.v.i. (SÚRO, v.v.i.) v Ostravě a v Hradci Králové a následně stanovení objemových aktivit 228Ra ve vybraných vzorcích surových a balených minerálních vod prodávaných v obchodní síti. V roce 2025 jsme na tuto práci navázali pilotním průzkumem hodnot aktivit 228Ra ve vybraných minerálních pramenech na Moravě a ve východních Čechách, přičemž jsme u některých vod stanovili i další z izotopů radia, 226Ra.
Radium je radioaktivní prvek, v přírodě se vyskytující v množství 10−6 ppm. Běžně se vyskytují 4 jeho izotopy:
- 226Ra, rozpadající se alfa přeměnou (4870,62 keV) s poločasem rozpadu T1/2 = 1600 let na 222Rn. Z izotopů radia má nejvyšší zastoupení, je součástí uranové rozpadové řady [1].
- 228Ra rozpadající se beta přeměnou (45,8 keV) s poločasem rozpadu T1/2 = 5,75 let na 228Ac a to dále beta přeměnou (2124 keV) s T1/2 = 6,15 hodiny na 228Th. Je součástí thoriové rozpadové řady [1].
- 224Ra, rozpadající se alfa přeměnou (5788,92 keV) s poločasem rozpadu T1/2 = 3,63 dny na 220Rn. Je součástí thoriové rozpadové řady [1].
- 223Ra, rozpadající se alfa přeměnou (5978,99 keV) s poločasem rozpadu T1/2 = 11,44 dnů na 219Rn. Je součástí aktiniové rozpadové řady [1].
Chemickými vlastnosti radium patří mezi kovy alkalických zemin, tvoří dvojmocné kationty, Ra+2. Je ve vodě rozpustnější než jeho mateřské prvky, proto může rozpuštěné ve vodě v přírodě migrovat a můžeme ho nalézt ve vodních zdrojích, zvláště těch s vyššími koncentracemi rozpuštěných látek. Z tohoto důvodu byly jako možné zdroje radia vytipovány vody minerální, jak balené, tak surové.
Konverzní faktory hing pro příjem požitím jednotlivcem z obyvatelstva jsou vysoké, proto by konzumace většího množství vody s vyššími obsahy izotopů radia mohla být z pohledu radiační ochrany závažná. V současné legislativě ČR jsou hing uvedeny v příloze č. 2 Vyhlášky č. 422/2016 Sb. a činí pro dospělého jedince: pro 226Ra: 2,8.10-7 Sv/Bq, pro 228Ra: 6,9.10-7 Sv/Bq, pro 224Ra: 6,5.10-8 Sv/Bq a pro 223Ra: 1,0.10-7 Sv/Bq. Nejvyšší hodnota je tedy přiřazena právě 228Ra. Proto je stanovení objemových aktivit 228Ra důležitou součástí radiologického rozboru vod [2].
Ze 3 – 4 l vzorku bylo radium chemicky separováno spolusrážením radia se síranem barnatým za přídavku známého množství stopovače 133Ba pro stanovení výtěžku srážení. Sraženina Ba(Ra)SO4 byla následně měřena spektrometrií záření gama s vysokým rozlišením v Petriho misce, nejdříve po 36 hodinách od filtrace, měřeným radionuklidem bylo 228Ac.
V roce 2024 bylo odebráno 5 balených minerálních vod. Objemové aktivity 228Ra v nich byly stanoveny na obou pobočkách. Vzájemná shoda stanovení na obou pobočkách byla dobrá, a proto bylo možno metodiku prohlásit za validovanou i verifikovanou pro obě pracoviště. Naměřené objemové aktivity 228Ra, cRa-228, uvedené ve tvaru cRa-228 ± U, se pohybovaly v rozmezí (0,053 ± 0,008) – (0,276 ± 0,068) Bq/l.
V roce 2024 byly odebrány a změřeny 2 vzorky surových minerálních vod, v roce 2025 pak 21 vzorků. Z kapacitních důvodů měřicích gamaspektrometrických tras bylo prozatím změřeno pouze 17, zbylé budou doměřeny následně. Na Moravě byly odebrány vzorky vod volně přístupných minerálních pramenů: v Lázních Teplice, lázních Skalka, lázních Slatinice, v Moravském Berouně, ve Šternberku, v Hostašovicích, Zašové a v Nezdenicích. Ve východních Čechách pak vzorky vod volně přístupných minerálních pramenů v Poděbradech a v Náchodě. U vzorků, u nichž se podařilo zajistit jejich převoz, byly stejné vzorky analyzovány v obou pobočkách. Pro tato paralelní stanovení objemové aktivity 228Ra je jako výsledek uváděn aritmetický průměr hodnot získaných v obou laboratořích, nejistota stanovení byla rozšířena o vzájemnou odchylku obou získaných výsledků. U ostatních vzorků byly objemové aktivity 228Ra stanoveny pouze na pobočce Ostrava. Hodnoty objemových aktivit 228Ra se pohybovaly v rozmezí (< cnd = 0,020) – (1,961 ± 0,304) Bq/l.
Ve většině odebraných vod byla v rámci zácviku pracovníka oddělení radiochemie na pobočce v Ostravě stanovena i objemová aktivita 226Ra. To umožnilo vypočíst i vzájemný poměr obou izotopů Ra, ve formě cRa-226 / cRa-228. Tento poměr se pohyboval v rozmezí 0,38 – 13,25.
Získané výsledky vykazují ve sledovaných vodách velký rozptyl hodnot, a to jak pro objemové aktivity 228Ra, tak pro vypočtené poměry obou izotopů. Tento jev pravděpodobně souvisí s geologickým složením podloží i s hydrogeologickými podmínkami na daném území. Velmi podobný rozsah hodnot však bývá uváděn i v jiných pracích, např. Chmielewska a kol., Bem a kol. nebo Maciejewski, Kowalska [3], [4], [5].
Provedená měření jsou pouze počátkem snad rozsáhlejšího průzkumu obsahu izotopů Ra v českých minerálních vodách, případně vodách z podzemních zdrojů. V budoucnu bude jistě zajímavé porovnat naše výsledky s výsledky polských kolegů, i s výsledky z jiných evropských států.
Projekt byl vypracován v rámci Institucionálního výzkumu SÚRO, v.v.i. pro rok 2024, Indikátoru 5.14.: Zavedení a ověření metody stanovení 228Ra v podzemní vodě na pobočkách Ostrava a Hradec Králové, a Institucionálního výzkumu SÚRO, v.v.i. pro rok 2025, Indikátoru 5.16: Stanovení objemových aktivit Ra-228 v důlních a minerálních vodách pomocí radiochemického srážení s následným měřením spektrometrií gama.

Literatura:
1) NuDat3. Interactive Chart of Nuclides and Nuclear Structure and Decay Search. National Nuclear Data Center (NNDC) at Brookhaven National Laboratory. Dostupné na Internetu: https://www.nndc.bnl.gov/nudat3/, přístup 1.10.2025
2) Vyhláška č. 422/2016 Sb. - Vyhláška o radiační ochraně a zabezpečení radionuklidového zdroje. Dostupné na Internetu: https://sujb.gov.cz/legislativa/atomove-pravo, přístup 1.10.2025
3) Chmielewska I., Chałupnik S., Wysocka M., Smoliński A.: Radium measurement in bottled natural mineral-, spring- and medicinal waters from Poland, Water Resources and Industry 24 (2022) 100133. Dostupné na Internetu: https://doi.org/10.1016/j-wri.2020.100133, přístup 1.6.2025
4) Bem H., Długosc-Lisiecka M., Mazurek-Rudnicka D., Szajerski, P: Occurence of 222Rn and 226, 228Ra in underground water and 222Rn in soil and their mutual correlations for underground water supplies in souther Greater Poland, Environ Geochem Health (2021) 43:3099-3114. Dostupné na Internetu: https://doi.org/10.1007/s10653-020-00792-z, přístup 1.6.2025
5) Maciejewski P., Kowalska A.: 222Rn and 226Ra concentrations in selected shallow circulation groundwaters from the Fore-Sudetic Monocline area, Environ Geochem Health (2023) 45:4311-4325. Dostupné na Internetu: https://doi.org/10.1007/s10653-023-01496-w, přístup 1.6.2025

Speaker: Mr Jan Albrecht (SÚRO)

68 Vplyv fajčenia na radiačnú záťaž pľúc z radónu v pobytových priestoroch

Rakovina pľúc predstavuje jednu z hlavných príčin úmrtnosti na nádorové ochorenia na celom svete. Hlavnými rizikovými faktormi sú fajčenie a expozícia radónu spolu s jeho krátkožijúcimi dcérskymi produktmi. Epidemiologické štúdie preukazujú, že u fajčiarov vystavených radónu dochádza k synergickému zvýšeniu rizika rakoviny pľúc, ktoré prevyšuje súčet účinkov oboch polutantov.
Fyzikálnym a biologickým parametrom kvantifikujúcim toto riziko je absorbovaná dávka v terčových bunkách pľúcneho epitelu, ktorá však závisí od morfometrických a funkčných zmien indukovaných dlhodobým fajčením. Medzi tieto zmeny patria zhrubnutie mukóznej vrstvy, remodelácia epitelu a spomalenie mukociliárnej clearance. Zatiaľ čo krátkodobé fajčenie môže znižovať absorbovanú dávku, dlhodobé fajčenie vedie k ireverzibilným zmenám, ktoré zvyšujú retenciu častíc a karcinogénne riziko.
Na indikáciu týchto zmien sme zaviedli obštrukčný faktor určujúci navýšenie bronchiálnej dávky fajčiara v porovnaní s dávkou nefajčiara za rovnakých radónových expozičných podmienok. Jeho hodnotu však nie je možné určiť tradičnými dozimetrickými modelmi pre nedostatok údajov o fajčiarskych pľúcnych parametroch.
V našom príspevku sme analyzovali epidemiologické údaje o náraste onkologického účinku radónu v dôsledku fajčenia v pobytových a banských priestoroch. Modelom hraničnej energie sme hľadali taký pomer medzi pľúcnou dávkou fajčiara a nefajčiara, ktorý uvedený prírastok rizík vyvolal. Pri časovej rekonštrukcii pľúcnej dávky boli zohľadnené rozdiely v expozičných podmienkach v pobytových priestoroch a baniach t. j. vplyv expozičnej rýchlosti a „time since exposure effect“. Venovali sme sa aj kategorizácii fajčiarov a analyzovali sme kritický prah fajčiarskej expozície, ktorý rozdeľuje zdravých a obštrukčných fajčiarov.
Práca prináša nový pohľad na využitie účinku radónu a jeho produktov na monitorovanie vplyvu fajčenia na pľúcne tkanivo. Zavedením obštrukčného faktora tiež prispieva k realistickejšiemu kvantifikovaniu rizika u rôznych skupín fajčiarov a poskytuje podklad pre jeho extrapoláciu do prostredia nízkych expozícií typických pre pobytové priestory.

Speaker: Radoslav Böhm (FMFI UK v Bratislave)

Kávová prestávka

Radón a ďalšie prírodné zdroje žiarenia

Garanti sekcie: Monika Műllerová, Ondřej Ploc, Václav Štěpán

Conveners: Ondřej Ploc (Ústav jaderné fyziky AVČR, v. v. i.), Václav Štěpán (NPI ASCR)

69 Studium rovnováhy v přírodních přeměnových řadách vzorků NORM typických pro Českou republiku

Práce navazuje na již publikovanou studii nerovnováhy v přírodních přeměnových řadách ve vzorcích pocházejících z úpraven vody z podzemního zdroje a rozšiřuje studovaný soubor o materiály pocházející z dalších typů pracovišť typických pro Českou republiku. Jedná se zejména o spalování uhlí, výrobu cementu, staré stavební materiály a vrtné kaly. Ve vzorcích byly stanoveny radionuklidy 238U, 234U, 230Th, 232Th, 228Ra a 228Th; 228Ra a 228Th byly stanoveny spektrometrií gama, ostatní po radiochemické separaci spektrometrií alfa. 238U a 228Th, které lze stanovit oběma metodami, sloužily zároveň ke kontrole kompatibility výsledků. Získaná data byla analyzována ortogonální regresní analýzou a potvrdila předpoklady o rovnováze formulované na základě dlouhodobých zkušeností v SÚRO, znalostí o původu materiálu a dostupné literatury. Výsledky budou využity při revizi doporučení SÚJB DR-RO-5.3, konkrétně pro racionalizaci rovnic, které se používají pro dopočet radionuklidů, které nelze stanovit spektrometrií gama (234U, 230Th a 232Th).

Speaker: Tereza Doksanská (SÚRO, v. v. i.)

70 Zmapování obsahu radionuklidů ve vedlejších produktech spalování biomasy při výrobě tepla a elektřiny a jejich vlivu na expozici obyvatelstva

Na rozdíl od produktů spalování uhlí neexistuje v české ani evropské legislativě požadavek hodnotit obsah radionuklidů ve vedlejších produktech spalování biomasy (viz specifikace pracovišť v § 87 a stavebních materiálů v § 101 vyhlášky č. 422/2016 Sb.) To je jeden z důvodů, proč jsou o radioaktivitě těchto produktů k dispozici jen velice omezené informace a také důvod, proč jsme se rozhodli na tyto materiály zaměřit.
V současné době dochází k výraznému omezení používání fosilních paliv, zejména uhlí, při výrobě tepla a elektřiny a jejich nahrazování jinými zdroji energie, velmi často biomasou. V rámci naší práce byla provedena měření radionuklidového složení popílků ze spalování biomasy; výsledky měření – hmotnostní aktivity 40K, 137Cs, 210Pb, 226Ra, 228Ra, 228Th a 238U byly porovnány s již známými výsledky popílků ze spalování uhlí. Podobně jako uvádějí zahraniční zdroje, i v ČR jsme nalezli popílky s vyšším výskytem 137Cs (nižší stovky Bg/kg), případně s aktivitou 210Pb vyšší, než je uvolňovací úroveň 1 kBq/kg. Zdrojem 137Cs v biosféře, a tudíž i v biomase, je primárně spad z havárie Černobylské JE. Při spalování biomasy se 137Cs podobně jako přírodní radionuklidy koncentruje. Aktivita 210Pb nad hodnotou uvolňovací úrovně v polétavém popílku nevybočuje z trendů pozorovaných v podobných průmyslových odvětvích, jedná se o indikátor dlouhodobé depozice produktů radonu. Zvýšené aktivity mohou ovlivnit velikost ozáření osob, pokud by tyto popílky byly použity např. jako vstupní surovina při výrobě stavebních materiálů nebo jako prostředky ke zlepšení kvality půdy v zemědělství.
Příspěvek byl vypracován v rámci Institucionálního výzkumu SÚRO, v.v.i. pro rok 2025, Indikátoru 5.14.: Studie obsahu radionuklidů ve vedlejších produktech spalování biomasy při výrobě tepla a elektřiny a vlivu těchto radionuklidů na expozici obyvatelstva.

Speaker: Matěj Grapa (SÚRO)

71 Lomnický štít ako alternatívny zdroj hodnôt heliocentrického potenciálu

Ústav experimentálnej fyziky SAV spoločne s Ústavom jadrovej fyziky AV ČR začal v júni 2025 riešiť projekt ESA s názvom ESADOS, ktorého cieľom je vytvorenie alternatívneho zdroja hodnôt heliocentrického potenciálu vrátane sprostredkovania jeho aktuálnych ako aj predpovedaných hodnôt. Tento zdroj bude následne dostupný v rámci siete ESA SWESNET.

Dôvod je jednoduchý - príliš veľa subjektov sa spolieha na hodnoty zverejňované Federal Aviation Administration, ktorých zverejňovanie však nie je garantované, čo môže do značnej mieri ohroziť správne hodnotenie ožiarenia posádok lietadiel.

V našom príspevku sa dozviete, ako v našom projekte postupujeme a čo chystáme v blízkej budúcnosti.

Speaker: Ján Kubančák (Ústav experimentálnej fyziky SAV, v. v. i.)

72 Rozšířené spektrum deponovaných energií křemíkových dozimetrů AIRDOS a SPACEDOS

Křemíkové PIN‑diodové dozimetry jako Liulin, AIRDOS a SPACEDOS se staly oblíbeným nástrojem pro měření ionizujícího záření ve směsných radiačních polích, zejména díky nízké spotřebě a schopnosti registrovat spektrum deponované energie. Tyto vlastnosti jsou vhodné pro dlouhodobý provoz na palubách letadel a v kosmických misích, kde napájení je kriticky omezující faktor. Naše PIN‑diodové dozimetry však pracují v rozsahu deponované energie do zhruba 16 MeV; v polích obsahujících neutrony a těžké nabité částice s vysokým lineárním přenosem energie ale dochází k absorpci energie výrazně vyšší, jejich úroveň však byla podhodnocena kvůli nízkému rozsahu. Rozsah našeho PIN diodového detektoru jsme proto upravili a na japonském urychlovači HIMAC (Heavy Ion Medical Accelerator in Chiba) jsme provedli kalibraci, která ukázala rozsah až do 80 MeV deponované energie. Tato rozšířená kalibrace je nezbytná pro přesný výpočet absorbované dávky v křemíku ve smíšených polích s významným podílem těžkých iontů a bude využita v projektech AdvaDose a CZPAD.
AdvaDose je nový projekt financovaný z programu TREND, na jehož řešení se Ústav jaderné fyziky aktivně podílí. Cílem je vyvinout uživatelsky přívětivý monitorovací systém, který detekuje změny radiačního pole, spektrálně i směrově jej charakterizuje a sleduje časový vývoj. Detekční jednotka využívá jedno‑ nebo vícečipové konfigurace s ASIC čipy rodiny Timepix. V sestavě AIRWATCH, sloužící k měření sekundárního kosmického záření na palubách letadel, bude AdvaDose doplňovat plastový detektor EJ‑276, scintilační NaI(Tl) a SPACEDOS. Timepixové detektory v AIRWATCH umožní přesnější odhad spektrálních a směrových charakteristik smíšeného pole a kros‑verifikaci dávkových veličin získaných z PIN‑diodového SPASEDOSu.

Speaker: Ondřej Ploc (Ústav jaderné fyziky AVČR, v. v. i.)

73 Faktory ovlivňující koncentrace atmosférických radionuklidů a možnosti jejich modelování

Objemové aktivity přírodních i umělých radionuklidů v atmosféře jsou v České republice monitorovány po dobu již téměř 40 let. Ačkoli primárním důvodem pro vznik radiačních monitorovacích sítí je včasná detekce případné radioaktivní kontaminace, data z těchto sítí lze využít též pro studium atmosférických procesů, jelikož některé atmosférické radionuklidy slouží jako vhodné tracery.

Za běžných okolností odběr aerosolů probíhá kontinuálně a vyhodnocení se provádí dvakrát týdně. Aktivity odebrané na filtrech jsou měřeny metodami gama spektrometrie či radiochemicky na čtyřech pracovištích. Tento příspěvek vychází z výsledků měření v Praze, kde je ze všech vyhodnocovacích míst dosahováno nejvyšší citlivosti měření (až na úrovni desítek nBq/$m^3$) a analyzováno je nejširší spektrum radionuklidů. Zde se zaměřujeme na ty nuklidy přítomné v atmosférických aerosolech, které jsou detekovatelné metodami gama spektrometrie - Cs-137, Be-7, Na-22, K-40 a Pb-210. Jsou prezentovány dlouhodobé trendy v koncentracích zmíněných nuklidů, efektivní poločas Cs-137, korelace mezi aktivitami jednotlivých radionuklidů a meteorologickými a environmentálními parametry, ukázky možností atmosférického modelování trajektorií radionuklidů, predikčního modelování a online měření v SÚRO Praha.

Speaker: Lucie Švamberová (ČVUT FJFI / SÚRO)

Thu, November 13

Radiačná ochrana v havarijnom manažmente

Garanti sekcie: Dušan Galanda, Ivana Fojtíková

74 Innvoative deployment of citizen science for radiation monitoring: how safecast builds trust to meet emerging global needs

Speaker: Dr Azby Brown

75 Mimořádná událost – ozáření radiačního pracovníka na pracovišti s ozařovačem Co-60

Mimořádné události spojené s významným ozářením pracovníků jsou v České republice naštěstí výjimečné. Přesto v letošním roce k takové události došlo. Prezentace mechanismu události, jejích následků a následně jejího šetření a přijatých opatření je součástí strategie předcházení takovýmto událostem. Tzv. Lessons learned umožní obdobným pracovištím být proaktivní, zrevidovat vlastní postupy a nastavit vhodné ochranné mechanismy a priory. Součástí prezentace je také seznámení se systémem péče o ozářené v České republice.

Speaker: Mrs Jana Povolná (Státní úřad pro jadernou bezpečnost)

76 Zhodnotenie činnosti Radiačnej monitorovacej siete SR za rok 2024

Radiačná monitorovacia sieť SR je sústava technicky, odborne a personálne vybavených odborných pracovísk, ktoré sú organizačne prepojené na potreby monitorovania radiačnej situácie a zber údajov o radiačnej situácii na území Slovenskej republiky.
RMS bola zriadená podľa § 6 ods. 2 písm. b) a c) zákona č. 87/2018 Z. z. o radiačnej ochrane a o zmene a doplnení niektorých zákonov v znení neskorších predpisov a funkciu ÚRMS plní ÚVZ SR.

Podrobnosti o činnosti RMS definuje vyhláška Ministerstva zdravotníctva Slovenskej republiky č. 96/2018 Z. z., ktorou sa ustanovujú podrobnosti o činnosti radiačnej monitorovacej siete.
V roku 2024 RMS plnila úlohy vyplývajúce z monitorovania radiačnej situácie za normálnej radiačnej situácie, pričom základné kritéria vyplývajúce zo schválených monitorovacích plánov boli splnené.

Výsledky z monitorovania rádioaktívnej kontaminácie vybraných zložiek životného prostredia a potravinového reťazca za rok 2024 boli odoslané v požadovanom rozsahu Európskej komisii (JRC v Ispre) ako plnenie článkov 35 a 36 Zmluvy Euratom.

Z výsledkov monitorovania jednotlivých zložiek životného prostredia, potravového reťazca a poľnohospodárskych produktov v roku 2024 vyplýva, že obsah umelých rádionuklidov Cs-137 a Sr-90 v základných druhoch potravín a krmovín je na hranici detegovateľnosti a ich príspevok k radiačnej záťaži obyvateľstva v dôsledku ingescie je nevýznamný.

Porovnaním výsledkov monitorovania rádionuklidov vo vzorkách mlieka, poľnohospodárskych produktov a ornej pôdy odobratých v okolí atómových elektrární Jaslovské Bohunice a Mochovce a v ostatných lokalitách Slovenskej republiky v roku 2024 neboli zistené významné rozdiely v rádioaktívnej kontaminácii životného prostredia.

Speaker: Dušan Galanda (Radiačná ochrana)

77 Mathematical modelling for the economic assessment of land recovery following radionuclide releases

The present study focuses on the creation of a mathematical model for the decontamination of areas affected by radionuclide contamination. The work is dedicated to mathematical modelling, especially radionuclide atmospheric dispersion, radiation transport, and recovery strategies. The recovery model was created using the System Dynamics methodology, which is suitable to describe complex systems with non-linear behavior. The designed model interconnects dosimetry calculations with economic assessments, including a cost-benefit analysis. The model is dedicated to the recovery of selected urban and agricultural objects. To obtain the required input parameters, additional calculations were conducted using specialized codes, i.e., JRODOS and MCNP. Moreover, actual data about the demographic structure of affected towns within the emergency planning zone (EPZ), building parameters, and land-use were integrated. The results of the research can be used within the decision-making process by policymakers and stakeholders involved in emergency preparedness, response and recovery.

The presentation is prepared based on the research project of the Ministry of the Interior of Czechia "Improvement and development of tools, capabilities and skills in order to ensure effective management of the response to a radiation accident in all phases, taking into account the requirements of the National Radiation Emergency Plan of the CR" (ID:VC20232025007).

Speaker: Anna Selivanova (Státní ústav radiační ochrany (SÚRO))

78 Porovnání účinnosti ochranných opatření v zemědělství po radiační havárii predikovaných SW JRodos s výsledky experimentů a literaturou

Cílem výzkumného úkolu je porovnání účinnosti ochranných opatření v zemědělství po radiační havárii, a to na základě predikcí provedených pomocí SW JRodos s reálnými výsledky experimentů a existujícími literárními údaji. Studie se zaměřuje na analýzu různých metod ochranných opatření v zemědělství po kontaminaci radioaktivními látkami, které mohou být aplikovány v případě radiační havárie.
Výsledky predikovaných simulací SW JRodos jsou porovnány s experimentálními daty a s výsledky studií zaměřených na prevenci a zmírnění následků radioaktivní kontaminace v zemědělských ekosystémech.

Speaker: Jelena Burianová

79 Analýza alarmových stavov na železničnom portálovom monitore

Používanie rádioaktívnych žiaričov a rádioaktívnych látok sprevádza potenciál straty kontroly nad nimi a výskyt v životnom prostredí. Kontrola rádioaktívnych látok a kontrola ich šírenia sa tak stala nevyhnutnou potrebou pre ochranu obyvateľstva ako aj samotného prírodného prostredia pred nežiaducimi účinkami ionizujúceho žiarenia. Z tohto hľadiska sú najviac problematické rádioaktívne látky, ktoré sa dostali mimo radiačnú kontrolu ako sú napr. opustené rádioaktívne žiariče, rádioaktívne kontaminované predmety, neevidovaný rádioaktívny odpad a kriminálny štiepny materiál.
Záchytné kontrolné body sa stavajú na hraniciach Európskeho spoločenstva, ale aj na hraniach medzi členskými štátmi a na významných vnútroštátnych dopravných uzloch ako sú zoradiská železničnej prepravy, prístavy a letiská. Z hľadiska prepravovaného objemu, špecifického druhu prepravovaného materiálu a prístupu k dopravným prostriedkom a zároveň pravdepodobnosti výskytu opustených žiaričov najvýznamnejšiu zložku v systéme záchytu rádioaktívnych materiálov (ZRAM) predstavuje doprava po železnici.
V príspevku prezentujeme analýzu možných pravých a nepravých alarmových situácií na železničnom radiačnom portáli vo všeobecnosti a špecifických pre daný typ meradla. Reálne výsledky z prevádzky ukazujú zastúpenie jednotlivých typov alarmových hlásení na rozraďovacej železničnej stanici s vysokým počtom prejdených vozňov.

Speaker: Pavol Ragan (Slovenská zdravotnícka univerzita v Bratislave)

Reklama: Reklamná prezentácia - firma NUVIA

Kávová prestávka

Conveners: Dušan Galanda (Radiačná ochrana), Ivana Fojtíková

Radiačná ochrana v havarijnom manažmente

Garanti sekcie: Dušan Galanda, Ivana Fojtíková

Conveners: Dušan Galanda (Radiačná ochrana), Ivana Fojtíková

80 Vliv zálivky na šíření 134Cs půdním profilem a jeho příjem rostlinami

Příspěvek seznamuje s poznatky získanými v rámci experimentů simulujících dopad havárie jaderné elektrárny na kvalitu zemědělské produkce, které probíhaly v letech 2022 až 2025 na pobočce SÚRO v Hradci Králové. Cílem výzkumu bylo posoudit, zda je možné ovlivnit pronikání 134Cs půdním profilem a jeho transfer do rostlin množstvím a způsobem zálivky.
Ve čtyřech sklenicích byly pěstovány ředkvičky a červená řepa v celkem 72 květináčích, z nichž 48 bylo povrchově kontaminováno roztokem radionuklidu, ostatní sloužily jako kontrolní. V každém skleníku byla zálivka prováděna jiným způsobem: v prvním byla půda udržována v trvale mokrém stavu, ve druhém byla zalévána normálně – často a přiměřeným množstvím vody, ve třetím byla zálivka omezena na nutné minimum, ve čtvrtém byla zálivka prováděna pouze občas, zato větším množstvím vody najednou. První tři roky byly věnovány pěstování rostlin, odběru vzorků z rostlin, odběru vzorků půdního profilu v pěticentimetrových vrstvách a měření aktivit 134Cs v těchto vzorcích. V posledním roce experimentu byla provedena sekvenční extrakce dvou horních vrstev půdy a byly stanoveny aktivity 134Cs v získaných frakcích. Postup extrakce vycházel ze standardizovaného modifikovaného BCR postupu a umožnil určit k jakým půdním složkám je radioaktivní cesium vázáno.
Výsledky naznačují, že odlišná úroveň zálivky v našich experimentech nemá významný vliv na hloubku pronikání 134Cs do půdního profilu ani na vazbu 134Cs v půdě. Rovněž nebyl prokázán vliv způsobu zálivky na přestup 134Cs do modelových rostlin. Nejvýraznějším pozorovaným efektem byl vliv přiměřené zálivky na dobrou kondici rostlin.

Speaker: Věra Záhorová (SURO, v.v.i.)

81 CITISTRA - výsledky občanského měření radiace ve střední Evropě za druhý rok projektu

CITISTRA (Citizen measurements as complementary radiation monitoring strategy in threats due to armed conflict or natural disasters) je výzkumný projekt reagující na současnou geopolitickou situaci v Evropě a zvýšené riziko hrozeb souvisejících s radioaktivitou v souvislosti s válkou a ozbrojenými konflikty.

Během roku 2025 byla realizována distribuce občanských detektorů CzechRad - přenosných přístrojů vybavených Geiger–Müllerovou trubicí, GPS a záznamem na paměťovou kartu. Polsko obdrželo 200 detektorů, Slovensko 100. V Česku jsou pro měření využívány detektory vyrobené v rámci projektu “Centrum pro podporu obyvatelstva pro případ skutečného nebo domnělého vzniku mimořádných jaderných a radiačních událostí” (VJ01010116). Proběhla řada školení uživatelů z řad příslušníků profesionálních i dobrovolných hasičů, pohraniční stráže, pracovníků záchranné služby atd. a následně byla zahájena měření v terénu.

Tento příspěvek se zabývá aspekty, které souvisejí se sběrem dat - zaškolení a podpora uživatelů, zpracování a sdílení dat. Prezentovány budou výsledky měření se zaměřením na účastnické země projektu - Česko, Slovensko a Polsko.

Speaker: Jan Helebrant (Státní ústav radiační ochrany, v. v. i.)

82 Existují důvěryhodné skupiny občanů pro monitorování radiace v případě radiační mimořádné události?

V rámci projektu PIANOFORTE CITISTRA (Citizen measurements as complementary radiation monitoring strategy in threats due to armed conflict or natural disasters) byl proveden sociologický průzkum zaměřený na identifikaci důvěryhodných skupin obyvatelstva. Průzkum proběhl ve všech třech zúčastněných zemích projektu – v České republice, na Slovensku a v Polsku. V každé zemi bylo dotazováno více než 1000 respondentů. Průzkum byl proveden ve stejnou dobu v rodném jazyce zúčastněné země. Cílem bylo identifikovat cílové skupiny občanů považované za obecně důvěryhodné pro provádění měření radiace.

První získané výsledky jasně ukazují, že nejdůvěryhodnějšími profesními skupinami ve všech třech zemích jsou hasiči a záchranné sbory. Tyto skupiny jsou vnímány jako důvěryhodné nejen obecně, ale také v kontextu nouzových situací a jako zdroj aktuálních radiačních dat. V nouzových situacích, včetně radiační mimořádné události nebo ozbrojeného konfliktu, by neměl být přehlížen žádný zdroj spolehlivých informací. Rozhlasové vysílání, místní vysílání a SMS výstražné systémy byly obecně identifikovány jako důvěryhodný zdroj informací a v krizových situacích hrají významnou roli.

Speaker: Marie Davídková (Státní ústav radiační ochrany)

Slávnostné ukončenie konferencie