Workshop EJČF 2020

Session

Studenti třetího ročníku

14 Jan 2020, 09:00

Bílý Potok (u Frýdlantu)

Conveners

Studenti třetího ročníku

• Marek Matas (České vysoké učení technické v Praze)

Studenti třetího ročníku

• Ondřej Penc (České vysoké učení technické v Praze)

Studenti třetího ročníku

• Petr Vesely

22. Studium studené jaderné hmoty pomocí půvabných hadronů

Michal Svoboda (FJFI ČVUT)

14/01/2020, 09:00

Při srážkách těžkých jader na urychlovačích částic jako je například RHIC (Relativistic Heavy Ion Collider) v USA nebo LHC (Large Hadron Collider) ve Švýcarsku vzniká stav hmoty nazvaný kvark-gluonové plazma, ve kterém se nacházejí dekonfinované kvarky a gluony. Stejným stavem si prošel Vesmír krátce po Velkém třesku. Kvark-gluonové plazma (QGP) nemůžeme studovat přímo, nýbrž využíváme jeho...

21. Studium produkce c-kvarků v jetech

Jitka Mrázková

14/01/2020, 09:15

Studium jetů představuje jednu z klíčových pozorovatelných ve vysokoenergetických proton-protonových srážkách, kde testuje naše znalosti kvantové chromodynamiky. V jádro-jaderných srážkách hrají pak jety zásadní roli jako tzv. tvrdá sonda při studiu vlastností kvarkovo-gluonového plazmatu. Prezentace bude zaměřena na jety, které pocházejí z c kvarků. Po úvodu do problematiky budou představeny...

20. Heavy-ion collisions and Lambda hyperon polarization

Ondřej Lomický

14/01/2020, 09:30

Heavy ion collisions lead to formation of a relatively new state of matter where quarks and gluons are deconfined - the quark-gluon plasma. The collisions at different energies enable exploration of different regions of the QCD phase diagram. Phase transitions between hadronic phase and the QGP are still not thoroughly explored, especially the critical point, where the phase transition is...

46. Syntéza prvků

Pavel Špíšek

14/01/2020, 09:45

V teoretické části bakalářské práce se zabývám nukleosyntézou prvků po velkém třesku, jaké prvky mohly a nemohly vznikat. Následně je tématem tvorba těžších prvků jadernými reakcemi ve hvězdách.

14. Study of multiplicity dependence of quarkonium production in pp collisions

Emanuel Bezányi

14/01/2020, 10:15

Our universe has begun with the Big Bang. After the Big Bang a highly dense state of matter was created that we call Quark Gluon Plasma. It is a mixture of deconfined quarks and gluons which are elementary particles as we know today. Quarkonium states can be used to study the properties of such QGP, because they are expected to dissociate at a very high temperature reached in the QGP. This...

28. Měření anizotropního toku na experimentu ALICE

Daniel Mihatsch

14/01/2020, 10:30

Vlastnosti kvark-gluonového plazmatu vznikajícího v ultrarelativistických jádro-jaderných srážkách můžeme studovat různými metodami. Jednou z hojně používaných sond je měření anizotropního toku prováděné mimo jiné na experimentu ALICE na Velkém hadronovém urychlovači v CERN. Příspěvek poskytuje stručný úvod do metody měření anizotropního toku, zavedení základních pojmů a definic a zařazení do...

30. Aplikace femtoskopie ve srážkách těžkých intů

Jakub Štěrba

14/01/2020, 10:45

Na experimentu HADES bylo provedeno měření HBT poloměrů u srážek zlato-zlato při energii 1,23 GeV/nukleon pomocí korelací jednotlivě pi+ a pi-. V naší práci se toto měření snažíme reprodukovat simulací srážek zlato-zlato při energii 1,23 GeV/nukleon a centralitě 0-10% pomocí modelu UrQMD.

39. Kolektívne efekty v emisii súboru jednofotónových emitorov

Daniel Babjak

14/01/2020, 11:00

Vysoký stupeň kontroly vonkajších-pohybových i vnútorných-elektrónových
stupňov voĺnosti chytených a laserovo uchladených iontov v Pauliho
pasciach nám umožňuje skúmať možnosti kontroly emisie neklasického
svetla z malých iontových kryštálov.
V prezentovanom experimente používame ionizované atómy vápnika
$^{40}Ca^{+}$, ktoré zachycujeme v lineárnej Pauliho pasci. Následne sme
shopní...

35. Nukleace a růst nanočástic pod vlivem ionizujícího záření beta, gama a fotonů UV-VIS různých vlnových délek

Karolína Šollová (FJFI)

14/01/2020, 11:30

Nanočástice jsou částice s velikostí 1 až 100 nm a oproti větším částicím stejného složení mají mnohem větší měrný povrch na jednotku hmotnosti, což způsobuje jejich větší reaktivitu. Nanočástice jsou připravovány několika fyzikálními a chemickými metodami, fyzikální metody jako je například mechanické dělení kovů, vedou k vytvoření částic s různými průměry, většinou nad 10 nm, tato metoda je...

18. Vliv modifikací modelů hadronických interakcí na vlastnosti spršek kosmického záření

Mr Nikolas Denner

14/01/2020, 11:45

Kosmické záření patří do té části fyziky, která stále obsahuje mnoho nezodpovězených otázek. Jednou z těchto otázek je chování spršek způsobených srážkou primární částice se zemskou atmosférou. Energie takových srážek jsou mnohem větší než energie na urychlovačích, a tak nejsou vlastnosti takových interakcí pořádně prozkoumány a popsány. K nastínění jejich chování se proto používají různé...

36. Miony ve sprškách kosmického záření

Antonín Kravka (FJFI)

14/01/2020, 12:00

V důsledku interakce vysoko-energetických částic kosmického záření s jádry atmosférických plynů vzniká sprška tvořená velkým množstvím sekundárních částic, jako jsou elektrony, pozitrony, fotony, miony a hadrony. Velkou část energie této spršky, kterou zaznamenáme na zemském povrchu, přenášejí její mionová a elektromagnetická komponenta, přičemž v důsledku větší pronikavosti mionů je výhodné...

11. Systematická nepřesnost složení kosmického záření interpretovaného z měření hloubek maxim spršek různými Monte Carlo generátory

Karolína Syrokvaš

14/01/2020, 12:15

Kosmické záření, tedy částice proudící z vesmíru, je nejstarším známým zdrojem vysokoenergetických částic. Tyto částice, nazývány primární, interagují s pozemskou atmosférou, čímž dávají vzniknout spršce sekundárních částic. Studiem spršek, hlavně veličiny nazývané hloubka maxima spršky, je možné určit původní energii a typ primární částice, tedy i celkové složení kosmického záření. Toho lze...