"I am now convinced that theoretical physics is actual philosophy" - Max Born
Kvantová mechanika vznikala jako mozaika převratných objevů. V roce 1925 představil Werner Heisenberg maticovou mechaniku, o rok později pak Erwin Schrödinger formuloval vlnovou mechaniku a Max Born ukázal, že vlnová funkce nepopisuje rozložení hmoty, ale pravděpodobnost, s jakou lze částici při měření nalézt v určitém místě.
V roce 1927 se v Kodani zformovala interpretace, která tyto myšlenky spojila do jednotného obrazu mikrosvěta. Kodaňská interpretace přijala, že kvantová mechanika nedává jistou předpověď jednotlivých měření, ale pouze pravděpodobnosti jejich výsledků. Na atomární úrovni tak příroda není popsána jednoznačnými trajektoriemi a přesně určenými vlastnostmi, nýbrž stavem, který při měření přechází do jednoho z možných výsledků. Tento nový pohled změnil naše chápání reality, stal se základem moderní fyziky a otevřel cestu k novým technologiím. Sto let poté zůstává kodaňská interpretace jedním z nejvlivnějších i nejdiskutovanějších konceptů moderní vědy. Připomíná, že největší revoluce ve fyzice nevznikají jen objevem nových rovnic, ale také novým způsobem, jak přemýšlíme o samotné podstatě reality.
Téma 27. ročníku je věnováno stoletému výročí kodaňské interpretace kvantové mechaniky