Speaker
Description
Stanovení četnosti dicentrických chromozomů v lymfocytech periferní krve je mezinárodně schválená metoda pro kvantifikaci expozice ionizujícímu záření, zejména v případech, kde se jedná o podezření z ozáření při radiační nehodě. Tato metoda je použitelná i při dlouhodobých vesmírných misích, zejména těch budoucích mimo ochranou magnetosféru Země, kde se předpokládá větší expozice kosmickému záření. Zmíněný přístup odhadu dávky záření lze použít jako nezávislou metodu, nebo ji lze kombinovat s fyzikální dozimetrií. Fyzikální dozimetrie se provádí na povrchu těla a je omezená vlastnostmi použitých detektorů; například neexistuje detektor s vhodnou citlivostí pro všechny energie neutronů. Biodozimetrie na druhou stranu zahrnuje i účinek neutronů, ale také sekundárních částic vzniklých interakcí záření s tkáněmi lidského těla.
V našem výzkumu jsme se zaměřili na test četnosti dicentrických chromozomů v lymfocytech periferní krve, který je uznávanou standardní cytogenetickou metodou pro odhad celotělové dávky. Vznik dicentrických chromozomů působením ionizujícího záření umožňuje s vysokou přesností stanovit obdrženou dávku záření již od přibližně 80 mGy. Naším cílem bylo vytvořit kalibrační křivku po ozáření krve 60Co gama zářením. Krev dvou dárců (muže a ženy) byla ozářena horizontálním svazkem ve vodním fantomu v hloubce 5 cm. Dávkový příkon byl 0,025 Gy/s a použité dávky 0; 0,8; 2,2; 3 a 3,9 Gy. Po ozáření byla krev kultivována v kultivačním médiu při 37 °C po dobu 48 hodin, přičemž ve 46. hodině byl k médiu přidán kolcemid, který zastavuje dělení lymfocytů v metafázi. Po kultivaci byla krev inkubována v KCl a následně fixována ve směsi methanol/ledová kyselina octová. Po fixaci byla buněčná suspence obsahující metafázické chromozómy nakapána na mikroskopická skla a preparáty byly usušeny, obarveny barvou Giemsa-Romanowski a fotodokumentovány pod mikroskopem. Vlastní vyhodnocení počtu dicentrických metafyzických chromozomů probíhalo v programu ImageJ. Výsledná data byla statisticky zpracována v programu Biodose Tools. Pro popis závislosti množství dicentrik/buňku na dávce byla použita lineárně-kvadratická závislost λ=C+αD+βD2. Takto získaná kalibrační křivka a zavedený postup zpracování vzorků umožňuje v případě potřeby stanovení úrovně ozáření osob v případě reálné radiační mimořádné události.
