Speaker
Description
Znalosti o úrovních dávek v radiační ochraně jsou důležitým krokem pro hodnocení rizik ozářených osob. V případě hromadných radiačních událostí je důležitý odečet dávky pro stanovení tíže akutní nemoci z ozáření (ANO). V případě, že nebylo možné vyhodnotit dávku fyzikální dozimetrií, je nutné ji stanovit pomocí některé z metod biologické dozimetrie.
Biologická dozimetrie v případě hromadných radiačních událostí je založena na základě časového údaje nástupu prodromálních příznaků ANO. Dále na stanovení absolutních počtů lymfocytů v periferní krvi 24 hodin po ozáření. Významným nástrojem pro kvalifikovaný odhad dávky je její stanovení pomocí některé z biodozimetrických laboratorních metod.
Jedním z testů, které jsou v současné době nástrojem volby, je test stanovení počtu dicentrických chromozomů (DCA). Protože klasické stanovení DCA je metoda časově náročná jak na zpracování vzorků (72 hod), ale i na odečet, kdy při rutinní analýze je nutné odečíst 500 až 1000 metafází, což pomocí poloautomatického odečtu trvá cca 4 a více hod pro jednoho suspektně ozářeného, byla ověřena strategie výrazného snížení odečtu počtu metafází.
Zkrácená metoda byla vypracována pro odsunový systém suspektně ozářených osob Armády České republiky, který zahrnuje čtyři odsunové kategorie (H1 – H4). I když došlo k očekávanému snížení přesnosti zpětného odečtu absorbované dávky, získané výsledky jsou dostatečné pro určení odsunové kategorie a zároveň slouží jako podklad pro následnou strategii léčby ANO.
Výsledky naznačují, že pro rychlé třídění může síť laboratoří cytogenetické biodozimetrie posoudit kvalifikovaně absorbované dávky i při nižším počtu sledovaných metafází.
